Jsou to už necelé čtyři roky od chvíle, kdy po těžké nemoci zemřela velká dáma českého tenisu Jana Novotná. Barbora Krejčíková však na ni stále myslí. Pokaždé, když jde na kurt, vzpomene si na svou někdejší trenérku.

Novotná na French Open hned dvakrát postoupila do semifinále (v letech 1990 a 1996). Krejčíková teď k radost českých fanoušků a úžasu expertů kráčí v jejích stopách. Ve čtvrtek odpoledne se utká o postup do finále Roland Garros.

„Říkám si, co by mi asi pověděla. Jsem smutná, že se to nikdy nedozvím,“ svěřila se Krejčíková na on-line tiskové konferenci po svém čtvrtfinálovém vítězství nad Cori Gauffovou. „Myslím, že by skákala a křičela radostí. Tak to vždycky dělala, když jsme spolu byly na turnaji ITF,“ zavzpomínala na své začátky.

Zbavila se nálepky

Teď už toho Krejčíková mezi profesionálkami prožila víc než dost, až dosud ale byla vnímána spíš jako excelentní deblistka. To samozřejmě není žádná pohana, ale pětadvacetiletá Češka přesto věřila, že má i na víc. Že může prorazit i na ostře sledované singlové scéně.

„Nikdy jsem nechtěla být specialistkou na čtyřhru, takovou nálepku jsem dostala. Vždycky jsem se snažila ve dvouhře makat, ale nehrála jsem s těmi nejlepšími a bylo frustrující, že jsem nemohla prorazit. Věděla jsem, že musím tvrdě pracovat a být trpělivá, i když to mi zrovna moc nejde,“ ohlížela se za dosavadní kariérou.

Trpělivost se vyplatila. V březnu v Dubaji sice Krejčíkové útok na premiérový singlový titul na okruhu WTA nevyšel (ve finále prohrála s Muguruzaovou), minulý měsíc ve Štrasburku už se ale dočkala. A formu si převezla i do Paříže.

Jsou i důležitější věci než tenis

Dnes ji v semifinále na centrkurtu čeká řecká válečnice Maria Sakkariová. I ona na French Open prožívá svůj zatím nejúspěšnější grandslam. „Určitě to bude zajímavý zápas a sranda,“ těší se Krejčíková.

Zatímco před osmifinálovým duelem proti Sloane Stephensové jí sužovaly pochyby, před dalším utkáním se cítila skvěle. Tlak si nechce připouštět ani před dosud nejsledovanějším zápasem své kariéry.

„Během pandemie jsem viděla, že se na světě dějí mnohem tragičtější věci. Lidé umírají a já řeším, jestli vyhraju nebo prohraju?“ zamyslela se Krejčíková.

I její mentorka Novotná prý razila podobný přístup. „Řekla by mi, že nezáleží na příštím výsledku, když tomu dáš vše. Hlavně si užij, že můžeš dělat to, co miluješ.“