Devatenáctiletá česká tenistka Petra Kvitová si vážně pochroumala kotník a měsíce se s ním trápila. Bolela ji záda a hlavně zjistila, že má astma! Jinými slovy: její stav je takový, jako by byla silnou kuřačkou. O to víc si čerstvá maturantka cení finálové účasti na turnaji v Linci.

„Prožila jsem toho od ledna dost. Bylo to nahoru a dolu,“ říká devatenáctiletá hráčka, nyní 54. na žebříčku WTA.

Povězte, co byste letos udělala jinak? Neříkáte si, že jste měla zranění kotníku v dubnu po Fed Cupu doléčit?

Kotník byl největším zásahem do sezony. Dva měsíce jsem byla bez tenisu, další dva měsíce jsem se dostávala do hry, půl rok byl pryč. Neměla jsem proti Američankám hrát obě dvouhry, dnes už to vím. A také jsem po tom Fed Cupu neměla jezdit na další turnaj. To byla chyba, která mě zastavila.

Pak vás zase trápila záda…

…to bylo tím, že jsem nebyla zvyklá na zátěž. Tělo se s ní nějaký čas vyrovnávalo. Ale záda nebyla takovou ránou jako později astma.

Kdy jste poprvé zaregistrovala, že máte dýchací potíže?

V Americe před US Open. Nejprve jsme to s trenérem přikládali mé kondici, která nikdy nebyla úplně slavná. Jenže to nebylo normální, proto jsem šla na testy, kde mi sdělili, že mám zátěžové astma. Nejvíce mi vadí horko a vlhko.

Poslední dobou se vám ale dařilo. V neděli jste v Linci prohrála až ve finále s Wickmayerovou. Tam jste také měla problémy?

Cítila jsem to. V dlouhé výměně se rychleji zadýchám a pak se v té další vydýchávám. Ve finále už mi vůbec nešly nohy, nebylo to tentokrát ono. Byla jsem unavená. Někdy je těžké se s dýchacími problémy soustředit na tenis.

Berete to tak, že nebojujete jen se soupeřkami?

Trochu ano. Ale je hodně špičkových sportovců, kteří astma mají, a vyrovnali se s tím. Nyní už vím, co mi je, učím se s tím hrát a mám inhalátor.

Máte přesně stanoveno, kolikrát smíte inhalovat, aby vás případně Mezinárodní tenisová federace neobvinila z dopingu?

Mám výjimku a na každém turnaji chodím za doktory s potvrzeným papírem. Myslím, že by s tím neměl být problém. Musím zaklepat, že jsem nyní zdravá. V Linci jsem si dokázala, co umím hrát. V noci jsem přejela do Lucemburku a pak už se těším na dovolenou.

Dá se říct, že to pro vás byla podivuhodná sezona?

I přes problémy nebyla zase tak špatná, třeba jsem vyhrála v lednu turnaj v Hobartu. A je fajn, že jsem na gymnáziu v Bílovci stihla dodělat maturitu. Češtinu, angličtinu, základy společenských věd i zeměpis jsem zvládla a mám papír. Ale byly to nervy. Skoro stejné jako hrát Fed Cup… (směje se)