více >>
Logo Deník

U Stifterů v Horní Plané je k vidění výstava ilustrací knih Adalberta Stiftera

Akce již skončila

Horní Planá - Od 10. června 2018 do 15. prosince 2019 zaplní podkrovní výstavní prostory Památníku - rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané výstava s názvem „Ilustrace knih Adalberta Stiftera“. Soubor ilustrací knih Adalberta Stiftera obsahově doplňuje životopisnou stálou expozici „Adalbert Stifter a rodný kraj“ v přízemí památníku a v obdobném rozsahu, zahrnujícím práce od poloviny 19. století až do současnosti, dosud nebyl nikde veřejně vystaven.

OTEVÍRACÍ DOBA
17. 4. – 30. 9.
úterý – neděle: 10 – 12,30 / 13,30 – 18 hodin
1. 10. – 31. 10.
úterý – neděle: 09 – 12 / 12,30 – 16 hodin
1. 11. – 15. 12.
úterý – sobota: 09 – 12 / 12,30 – 16 hodin
15. 12. – 31.3.
zavřeno – technická přestávka

Adalbert Stifter byl zpočátku vůči jakýmkoliv ilustracím ke svým textům velmi skeptický a svého exkluzivního nakladatele Gustava Heckenasta častoval otázkou: „Jsou tam ty obrázky vůbec nutné?“. A to i s přihlédnutím k faktu, že svazky beletrie obsahovaly kolem poloviny 19. století většinou pouze jednu ilustraci, a to na titulním listu.
Přestože byl sám velice zručným kreslířem a malířem, ilustrováním vlastních knih se nehodlal zabývat. Trvalou změnu jeho názoru přivodilo šťastné nalezení malíře Petera Johanna Nepomuka Geigera, respektovaného vídeňského umělce, jehož akvarelové předlohy naprosto brilantně a věrně převáděl do potřebného zmenšeného formátu knih rytec Josef Axmann. Stifter nejen že záhy uznal estetickou hodnotu ilustrace, ale i její nezanedbatelný obchodní přínos - zvýšení atraktivnosti, a tím i prodejnosti knih. Vždy však úzkostně dbal na to, aby s ním umělci i nakladatel všechny návrhy důsledně konzultovali. Jeho četné kritické a doporučující připomínky se týkaly zejména souladu obsahu textu a obrazu, vnitřního prožitku postav, výmluvnosti jejich gest, výrazů ve tvářích, a to až do extrémních podrobností, nevyjímaje tvar nosu, formu účesu či detaily oblečení. Takovýmto, až pedantsky přísným kriteriím, vyhověl za Stifterova života už jen jediný další umělec - linecký malíř Josef Maria Kaiser, který jako první uplatnil ve Stifterových povídkách průběžné celostránkové či do sazby textu vsazené ilustrace a dekorativní iniciály (úvodní velká písmena kapitol).
Průběžné ilustrace se stávaly v knihách na konci 19. století čím dále častější a byly nezřídka kdy doplňovány krátkým, většinou jednořádkovým úryvkem z textu pod obrázkem. Tyto realistické výjevy jakoby ustrnulého děje vystřídalo na počátku 20. století barevnější a poetičtější výtvarné pojetí secese. Velkou oblíbenost díla Adalberta Stiftera v období před 1. Světovou válkou dokládá rozsáhlý soubor dekorativních pohlednic Ernsta Kutzera (rodák z České Lípy), vydaný kolem roku 1910. Mimořádné bohatství a vytříbenost Stifterova literárního jazyka neunikly pozornosti vydavatelů bibliofilií - knih, které byly tištěny v nízkém, obvykle číslovaném nákladu, do nichž byly jako ilustrace vevázané originální signované grafické listy soudobých renomovaných výtvarníků. Mimořádnou pozornost ilustrátorské tvorby v období před 2. Světovou válkou si zaslouží grafiky Adolfa Proppa, Carla M. Schultheisse, Ferdinanda Staegera (rodák z Třebíče) a Heinricha Hönicha (rodák z Dolního Hanychova u Liberce).
Že se Stifterovo literární dílo stalo pro některé výtvarné umělce dlouhodobým zdrojem inspirace lze doložit na tvorbě dvou výrazných poválečných osobností: německého grafika Ernsta von Dombrowski a českokrumlovského malíře Jana Cihly. Výmluvným dokladem jejich celoživotního vztahu, hloubky hledání a nalézání kreativní symbiózy textu a ilustrace jsou jejich vlastní slova vyznání, obdivu, úcty i pokory:
"Stifter se stal mým přítelem, který mě provází po celý život. Přítelem silným, věrným, i když ne vždy shovívavým" (Ernst von Dombrowski, 1896-1985).
"Mé ilustrace by neměly být výjimečné, ale přesné a správné. Tím myslím, že by měly odpovídat takovým myšlenkovým zákonům, na nichž spočívá podstata Stifterova pojetí krásy" (Jan Cihla, 1929-2017).
Že nejsou stifterovské ilustrace doménou výlučně umělců-mužů, dokládá ve výstavě i několikeré zastoupení tvorby žen: Ida Bohatta, v Rakousku proslulá ilustrátorka mnoha dětských knih, v Berlíně žijící Erika Baarmann, ale také Lucie Müllerová a Lenka Kohoutková, jejichž stifterovské ilustrace vznikly v Českém Krumlově.

od  10. 6.  (10:00)
do  15. 12.  (16:00)
Palackého 21, Horní Planá
SDÍLEJ:

AKCE V OKOLÍ

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT