Odměnou jí bylo třetí místo a parádní bronzová medaile. Jedinou skvrnou na jinak povedeném závodě tak byly tři hodiny s přísným dopingovým komisařem. Více v reportu Heleny Erbenové.

„Po loňském Haagu hostila MS Žitava a ukazála, že v pořádání závodů je opravdu mistrovská. Skvělé zázemí, perfektně připravené tratě a mraky závodníků a fanoušků v místech, kde by to nikdo nečekal. Všechnu tu krásu trochu kazilo počasí, ale ani to neodradilo fanoušky, aby se přišli podívat na crosss triatlonový svátek. Startovalo se už od brzkého rána. Nejprve paratriatleti, Age groups, závod Xterra a nakonec ve 14:15 elitní ženská kategorie a o 20 minut později elitní muži.

Doufala, že počasí obměkčí rozhodčí a povolí plavání s neoprénem. "Ale opak byl pravdou, pořadatelé byli striktní a plavalo se bez. Pro mě to bylo jasné, že před závodem do vody nevlezu a musím se pořádně rozcvičit na břehu. Ale silný liják mě zahnal na konci proběhnutí do stanu, kde už jsem raději zůstala až do zahájení představování závodníků. Běžela jsem na startovní čáru jako první s číslem jedna a užívala si poslední chvíle mistrně světa," uvedla úvodem Erbenová.

„Plavalo se na dva okruhy. V prvním jsem byla překvapená, že mi ani není zima a snažila se od začátku držet Polky Sabiny Rzepkové, která mi na ME na Sardinii v květnu dala ve vodě přes dvě minuty. Tak jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby se mi podařilo se jí udržet. I když v druhém okruhu už mi začínala být značná zima, nepromrzla jsem úplně a z vody jsem vylézala asi na 23. pozici, ale nebylo to tak daleko za Maud Golsteynovou, Karinou Wasleovou, tři a půl minuty za Kathrin Müllerovou a necelých 6 minut za Florou Duffyovou, nejrychlejší plavkyní," řekla k úvodní disciplíně.

„Tradičně pomalejší depo, já si prostě ty ponožky vzít musím a v duchu jsem si říkala, jestli se bude chtít nohám točit. Chtělo a pomalu jsem předjížděla jednu závodnici za druhou. V nájezdu do technické pasáže s blátem už jsem měla dojetou Maud, Karinu a ještě další závodnice. Tohle bláto mi tak moc připomínalo sníh a já jim najednou začala ujíždět. Hlavně opatrně z kopce, ale zase moc nebrzdit. V prvním dlouhém stoupání, kde jsem kolo musela tlačit, jsem před sebou viděla Suzie Snyderovou a Brigittu Poorovou, na kopci jsem je měla a snažila se do sjezdu najet jako první, což se mi povedlo a z kopce jsem jim ujela. Taťka mi dával informace a byl úplně všude. Ale dostávala jsem je také od úplně cizích lidí a všichni nádherně fandili a povzbuzovali. Pak už jsem v dálce viděla Renatu Bucherovou a Chantal Widneyovou. Trvalo to hodně dlouho, než se mi podařilo Renatu dojet, bylo to asi na 20. kilometru, a pak už jsme prakticky spolu dojeli až do cíle.

Měla zákázano se umýt, napít i najíst

V závodu si prožila i menší krizi. "Předjeli jsem Chantal a pak už před námi byla na čtvrté pozici Emma Garaadová a kousek před ní třetí Jackie Slacková. Ještě než se nám podařilo Jackie dostihnout, přehnal se okolo nás expres jménem Ruben Ruzafa. Pak se před námi ještě objevila Emma. Když jsme dostihli Jackie v posledním těžkém stoupání, prožívala jsem si krizi, Renata nám v tu chvíli trochu poodjela a já se snažila viset za Jackie, ta v těžkém kamenitém sjezdu upadla a já se jí vyhnula jen tak tak a znovu se snažila dojet Renatu, což se mi v blátivém singlu téměř povedlo. A společně jsme valili k cíli. Musím přiznat, že v této chvíli jsem toho už měla plné zuby a za Renatou visela jako na gumě. Přes zablácené brýle jsem neviděla už skoro vůbec nic, ale furt jsem si říkala, že bude lepší, když je budu mít na očích.. Díky nejrychlejšímu kolu jsem do depa vjížděla na čtvrté pozici za třetí Renatou. Na druhou Floru Duffy jsem ztrácely asi 40 vteřin, ta měla po plavání náskok skoro 6 minut a vedla Müllerová zhruba o 4 minuty," popsala Erbenová bikovou část.

V depu pak měla tradičně problémy, když se nemohla zout ze zablácených bot. "Takže pár vteřin ztráty na Renatu. Po prvním kilometru běhu se dostávám na třetí místo, ale necítím se vůbec dobře, začínají mě bolet záda. Snažím se držet rovnoměrné tempo. Moje ztráta na Floru lehce narůstá. Mám informace od taťky, jak to vypadá za mnou. Poslední tři kilometry byl očistec. Nemohla jsem se podívat doprava ani doleva. Vnímala jsem, jak mi fandí, poznávala jsem tváře, ale vůbec jsem se nemohla usmát. Jediné, co jsem si přála, bylo vidět cílovou pásku. Těsně před cílem mě předběhl stále se lepšící Pavel Andrejev na desátem místě a pak huráááááááááá, je z toho placka. Jsem šťastná jako blecha, zmazaná od hlavy k patě od bláta, stejně jako všichni ostatní a rozsekaná na kaši.

Radost z bronzu jí trošku pokazil dopingový komisař. "Byl mi v patách 3 hodiny, zakázal mi umýt se, napít se vlastního pití a taky najíst. Myslím, že tohle jednání už trochu hraničilo s tím, co si mohou a nemohou dovolit. Aby se závodník po tříhodinovém závodě klepal jako ratlík ve vymrzlém stanu není nic moc. Ale to je jen jeden vroubek na skvěle připraveném závodě. Nádherné vyhlášení na závěr jsem stihla jen tak tak," dodala Erbenová a přidala gratulaci Kathrin Müllerové k titulu mistrně světa, druhé Floře Duffyové a samozřejmě všem, kteří se prali s neskutečně těžkou tratí a dostali se do cíle. „Děkuju také všem, kdo mi pomáhali po závodě se umýt. A taky děkuju všem, kteří se mě snažili povzbudit a bojovně naladit před závodem . Děkuju taťkovi za skvělý servis, všem co mi fandili a nezklamala jsem je a samozřejmě děkuji moc svým sponzorům," uzavřela.