Juniorská a dorostenecká triatlonová reprezentace se zúčastnila EP juniorů ve Vídni, který se konal v sobotu 30. května. Využili jsme dostupnosti tohoto závodu a přihlásili sedm děvčat a šest chlapců. Zdravotní problémy však například Michalu Šimečkovi nebo Jakubu Řehulovi nakonec start znemožnily. Do dějiště závodu nakonec vyrazili za dorostence Martin Semerád, Klára Zábojníková a Iveta Fairaislová, za juniory pak Ondřej Olšar, Lukáš Novák, Jana Machačová, Simona Šimůnková, Pavlína Poláčková, Adriana Klimková a Eva Trčková.

Do Vídně jsme odcestovali již ve čtvrtek, kde jsme po příjezdu na hotel rychle vybalili, absolvovali lehký běžecký trénink a strečink na rozhýbání po cestě. V pátek pak závodníci odtrénovali závěrečné vylaďovací tréninky od všech tří disciplín převážně na trati závodu, při nichž jsme vyhledávali a následně se připravovali na potencionálně kritická místa závodu. Závodníci tak dostali instrukce, kde se snažit pohybovat v popředí, aby se vyhnuli případným kolizím a problémům. Vzhledem k technicky náročnému výjezdu z depa a příjezdu zpět jsme řešili, kde bude nejlepší zahájit obouvání a vyzouváni treter za jízdy a jaký zvolit převod, aby tento výjezd z depa zvládli s nohama na tretrách atd., vyzkoušeli si také výběh z vody do depa. Vše fungovalo bez problému, jedinou komplikací byla páteční doprava po centru Vídně, která nám vzala více času, než jsme si představovali. Nicméně všechny tréninky i briefing jsme nakonec stíhali dle plánu. Na briefingu jsme se dozvěděli, že cyklistická část bude probíhat jinak, než bylo původně v propozicích, na což se bylo třeba připravit. V pátek večer jsme ještě udělali závěrečnou poradu, kde jsme se s Martinem Hotovým snažili jako trenéři zopakovat vše potřebné a doladit se závodníky program pro samotný závodní den. Pak už jen nachystat vše potřebné pro závod a vzhledem k sobotnímu brzkému startu rychle do postele.

Sobotní program začínal v případě děvčat již v 8:30. Budíček byl proto po páté hodině ranní, pak rychlé balení věcí do auta, lehká snídaně a v 6:20 přemístění do místa startu. Kdo stíhal, ten si ještě obhlídl na briefingu avizované změny na cyklistické trati, a pak už jen nachystaní věcí do depa, rozcvičení, nasoukaní se do neoprenu a rychle na start.

Plavecká část probíhala na jednom okruhu ve slepém rameni Dunaje se startem z vody, kdy se po dobu před startovním výstřelem závodnice musely dotýkat jednou rukou mostu, od kterého se startovalo. Okruh byl již od pohledu malinko delší, takže v kombinaci s rovinatou cyklistikou se dalo předpokládat, že plavecká část může hrát důležitou roli. Z 58 závodnic jako první z vody vylézala s více než desetisekundovým náskokem maďarská závodnice Putnóczki za 11:31, což potvrdilo, že plavání bylo určitě delší než plánovaných 750m. První z našich vodu opouštěly Simona Šimůnková a Iveta Fairaislová, které tak stíhaly první cyklistický balík. Plavání do druhého balíku zařadilo Janu Machačovou spolu s Klárou Zábojníkovou a Adrianou Klimkovou. Posledně dvě jmenované byly na svém prvním závodě EP, kde je plavání mnohem více kontaktní a taky trochu bojem s ostrými lokty, což je malinko rozhodilo a neprodaly tak zcela svou plaveckou výkonnost. Získaly ale cenné zkušenosti a příště už se s tím určitě poperou lépe. Poslední naše dvě závodnice Pavlína Poláčková a Eva Trčková jsou malinko slabší plavkyně, a přestože předvedly ve vodě velmi bojovný výkon, nestačilo to na více než na třetí respektive čtvrtý cyklistický balík.

Cyklistika se jela na čtyřech zcela rovinatých okruzích podél Dunaje. Velmi příjemným překvapením pro mě bylo, že naše děvčata ve všech čtyřech skupinách byla těmi nejaktivnějšími a starala se o tempo a aktivní pojetí závodu. V průběhu cyklistické části bylo několik pádů, rozestupy mezi skupinami se malinko měnily, ale s výjimkou spojení třetího a čtvrtého cyklistického balíku se nic zásadního nestalo. Do druhého depa tak přijela první skupina cca 15 závodnic včetně našich Šimůnkové a Fairaislové s minutovým náskokem před druhou větší skupinou, kde byly i Klimková, Zábojníková a Machačová. Poláčková s Trčkovou pak přijely ve třetí skupině se ztrátou další minuty.

Běh na dvou rovinatých 2,5km dlouhých okruzích vybízel k opravdu rychlému běhu. Průběžné pořadí spolu s běžeckými schopnostmi Faraislové a Machačové dávaly naději na první desítku, což se taky potvrdilo. Naprosto excelentní výkon Jany Machačové znamenal smazání ztráty po kole na většinu svých soupeřek. Postupně se prokousávala pořadím vzhůru až na vynikající páté místo. Minimálně stejně hodnotné je ale i 8. místo Ivety Fairaislové, která je věkem stále ještě dorostenka, a tak se s velikým očekáváním můžeme těšit, co nám předvede v budoucnu. Simona Šimůnková se na běhu sice pořadím propadala dolů, ale její 23. místo je tedy hodnotné zejména vzhledem k zimním zdravotním patáliím. Další z našich závodnic v cíli byla Pavlína Poláčková, která po horším plavání převedla bojovný výkon na kole a běhu a propracovala se na konečnou 31. pozici. Klára Zábojníková je ještě dorostenkou a tak její 33. místo, což je cca v polovině startovního pole, lze považovat za úspěšné vystoupení. Adrianě Klimkové a Evě Trčkové patřilo konečné 40. respektive 43. místo. Závod vyhrála Dánka Pedersenová.

Na start juniorů se postavilo 74 závodníků, včetně našich Olšara, Nováka a Semeráda. Závod probíhal na stejných tratích jako u děvčat, jen start měli o hodinu a půl později, tedy v 10:00. Voda nebyla zrovna nejteplejší, a tak hned od startovního výstřelu se závodníci pustili do pekelného tempa. Postupně se vpředu oddělila desetičlenná skupina. Novák s Olšarem se pohybovali ve středu startovního pole, Martin Semerád je slabším plavcem, a tak se pohyboval v zadní třetině. Po výběhu z vody se startovní pole rozdělilo na 4 větší skupiny. Ondra Olšar skvěle zabojoval v úvodu cyklistiky a dotáhl se na první balík. V ten moment to ale před ním spadlo a než soupeře objel, byl zase sám a už bez naděje to se dotáhnout. Zařadil se tak k Lukáši Novákovi do druhé skupiny o cca 20 lidech, která jezdila cca 20 s za tou první, kde bylo taky cca 20 lidí. Ale naši závodníci tam chyběli.

Martin Semerád se evidentně nechtěl spokojit s umístěním po plávaní a hodně aktivně pracoval na čele třetí skupiny se snahou posunout se vpřed. Lukáš s Ondrou byli ještě aktivnější a byli řídicími články a hlavně motorem druhé skupiny, která po 20 km snahy nakonec v polovině posledního okruhu dotáhla čelo závodu a do druhého depa tak dorazil 40členný balík. Vzhledem k vyrovnanosti a konkurenci ve startovním poli bylo jasné, že kdo nebyl v tomto balíku jako náš Martin Semerád, nemohl pomýšlet na výsledek v popředí výsledkové listiny.

Hned od začátku běhu za to vzal německý závodník Luhrs, který má již zkušenosti a úspěšné starty mezi dospělými v kategorii Elite. Luhrs nedal nikomu šanci a doběhl si pro první místo. Naši kluci bojovali, ale nestačilo to na více než na 33. místo u Ondry, respektive 35. místo u Lukáše. Na běhu byl evidentní rozdíl mezi těmi nejlepšími a našimi kluky. Ondra měl asi navíc a v cíli byl hodně zklamaný. V podstatě celý běh se protrápil, protože běžel s křečí v bránici. Nicméně oba kluci skončili v první polovině startovního pole s odstupem do 4min za vítězem, což svědčí o konkurenci a vyrovnanosti startovního pole. Přestože výsledkově to nebylo úspěšné jako v případě děvčat, musím kluky pochválit za mimořádně bojovný výkon zejména v cyklistické části. Martin Semerád se umístil na 46. místě, přestože zaběhl nejlépe z našich kluků. To je daň za slabší plavání. Martin ale o tom ví a pracuje na zlepšení. Navíc je teprve prvním rokem v dorostu, takže má ještě více než 3 roky na to, aby jednou v kategorii juniorů proháněl ty nejlepší.

Z Vídně jsme odjížděli spokojení díky dvěma umístěním v TOP 10 u děvčat, ale taky díky posunu v aktivním přístupu k cyklistické části závodu u drtivé většiny našich závodníků. Stejně tak ale víme, že nás čeká spousta práce, abychom se do budoucna propracovali výše.