„Cesta probíhala podle plánu od úterního odpoledne z Prahy přes Frankfurt a Šanghaj do Yantaj, odkud nás pořadatel odvezl autobusem do Weihai, kde se celé mistrovství světa odehrává. Všechny cesty byly bez problému, 8h čekání na přípoj v Šanghaji jsme vyplnili výletem metrem do centra města. Město, kde je 2x více lidí než v celé ČR, oplývá naprosto neuvěřitelnou kombinací starých typicky čínských paláců a moderních mrakodrapů hned vedle sebe. Těch vysokých budov mi přišlo o dost víc než v New Yorku a počet cestujících v metru byl chvílemi neúnosný. Lidí je tam tolik, že se perou o koupi jízdenky, vstup do metra, sedadlo, výstup… A to bez rozdílu pohlaví a věku. Bez ostrých loktů zde neuspějete. Na všech zastávkách mají zábrany, které se otevřou až po zastavení metra v zastávce, čímž určitě eliminovali počet lidí, kteří ročně umírali v kolejišti," prozradila Potůčková, která se potýkala i s nepříjemnostmi.

„Malé rozčarování přišlo ve 3h ráno v recepci hotelu, kde nám řekli, že nemají naši rezervaci. Ubytovali nás v pokoji se zabedněným oknem. Ráno jsme zjistili, že je to okno do restaurace, kde byla snídaně. Tým dobrovolníků – pomocníků na každém hotelu, kteří se domluví anglicky – pro nás sehnal náhradní pokoj v hotelu 500m od původního. Odpoledne jsem vyjela na trať kola, po které jezdil čistící stroj, a hodně lidí celý náš pruh zametalo. Při druhé projížďce jsme měli dokonce 40km dlouhý okruh úplně uzavřen a podél celé trati stáli každých 200-500m dobrovolníci v tričkách, aby nikdo nezabloudil. Lidé nám mávali, jako kdyby se už závodilo. Okruh vede přírodou podél pobřeží, kde jsou místní dvě největší pláže. Krásný žlutý jemný písek a pozvolný vstup do moře. Na pláži pár turistů z Ruska a místních, velký rozdíl oproti plážím u Saint Tropez, kde nebylo k hnutí," pokračovala.

„Tratě tu jsou spravedlivé. 4km plavání bude nejspíš bez neoprenu, plave se v zátoce, takže vlny příliš nehrozí. Kolo na briefingu definovali jako „hilly, technicly very difficult course" a tomu výrazu skutečně odpovídá. Prvních 16km je to samá zatáčka a kratší ostré kopce nahoru i dolů, tam určitě nepůjde ani jíst, bude potřeba se pekelně soustředit na přehazování. Pak následuje střední lehčí pasáž, která se na cca 26.km začne opět vlnit – 3 dost těžké kopce po 32km prověří každého a ve třetím okruhu určitě startovní pole roztrhají. Běžecký 5km okruh se poběží 4x a polovina je rovina, polovina v kopcích, hodnotím jako středně těžký okruh. Velkou roli bude hrát občerstvení každého závodníka. Pořadatel nabídne bohužel pouze vodu, což opravdu na 120km nestačí. Viktor má půjčené kolo, díky čemuž bude mobilní a zvládne hlásit rozestupy i podat vše potřebné ve vyhrazené zóně," uvedla dále Potůčková.

„Příprava na tento závod probíhala průběžně po celou sezónu a je jedním z jejích vrcholů. Proto bych ráda právě na tomto závodě předvedla svůj nejlepší výkon. Po dvou závodech ve Francii, kde jsem obsadila pokaždé 3. Místo následovalo pár lehčích dní a pak poslední čtyřdenní tréninkový blok. V něm nechyběly dva přespoláky – závody, 3 kvalitní tréninky na kole a 3 ve vodě. V přípravě jsem tedy udělala maximum, co jsem mohla, teď už jen odpočívám a těším se na poslední závod sezóny. Konkurence se zde sešla zvučná, jména jako Hewittová, Pedersenová, Hauschildtová, Bennetová apod., znamenají v triatlonu hodně. Já se je pokusím potrápit a ráda bych alespoň po kole byla bez ztráty na ně. Na závěr se poběží jen 20km (jindy je to 30km), což je moje malá výhoda. Umístění si netroufám odhadnout, cca 5. – 10.místo. V cíli budou malé rozestupy," uzavřela Potůčková.