Připsala si i mimořádně cenný skalp, když za sebou nechala trojnásobnou mistryni světa v duatlonu a ikonu dlouhého triatlonu Eriku Csomorovou z Maďarska.

Potůčková zažila při cestě do Rakousku nepříjemnost, ale o to sladší pak byl pocit vítězství. „Na závod jsme sice vyrazili s opraveným motorem auta, ale ještě před hranicemi nás potkal neopravitelný defekt předního kola. Po hodině telefonování a zjišťování informací o tom, zda seženeme nestandardní velikost naší pneumatiky, jsme variantu koupi nové gumy vzdali a pokračovali s rezervou. Naštěstí už oblast Obertrumu dobře známe, a tak jsem se po rychlém ubytování v místní škole vydala na projížďku trati. V pátek mi to jelo nějak moc rychle, až jsem se lekla, zda toho odpočinku nebylo moc. V předzávodní den na pláži, večer rozklusání a koupel v jezeře a slavnostní losování startovních čísel. Oba dny bylo nebe naprosto vymetené, ve stínu cca 34-36 stupňů, což já vůbec nemusím," vyprávěla Potůčková, která srdnatě vyrazila do plavecké části a vytvořila si čtyřminutový náskok.

„Po odstartování první vlny mužů jsme se do vln jezera vrhly i my ženy. Voda teploučká, 25 stupňů, plavalo se bez neoprenu. První část mé předzávodní strategie vyšla, na Eriku jsem naplavala cca čtyři minuty a komentátor hlásil, že i přes časové manko startu jsem v depu jako dvacátá. Plavalo se dobře, i když občas to byl velký slalom mezi houfem pomalejších těl. Po nasednutí na kolo přede mnou díra asi 100m, za mnou nikdo. Šlapu si to do kopců a celou cestu myslím jen na jednu věc. Pořád pít a snažit se jíst. Sluníčko sálá skoro celý okruh a já postupně zpomaluji. Naštěstí na tom Erika není o nic lépe a to, co sjela ve druhém okruhu, na mě nabrala zase ve třetím. Jelikož jsem se na občerstvovačkách soustředila jen na to, abych posbírala vše, co potřebuji, že jsem v tom ´ajfru´ přeslechla informace o mém náskoku " popsala Potůčková úvodní dvě disciplíny.

„Slézám z kola a vbíhám na stadion s umělým trávníkem a takovými malými gumovými úlomky. Strašně to pálí. A já to mám na své místo přes celý stadion. Při zahakování kola musím pořád přeskakovat z nohy na nohu a co nejrychleji oblékám tenisky. Vybíhám a polévám se vodou z připravené lahvičky. Málem jsem se opařila, voda má tak 40 stupňů. Ale nesu si ji dál jako největší vzácnost, protože vím, že trať je tady zákeřná svojí otevřeností. Jen pár stínů a skoro samý asfalt, což je v horku vražedná kombinace. Naštěstí letos na to organizátoři bravurně zareagovali a skoro každý kilometr jsem smáčená vodou z hadice či láhve. I tak s sebou pořád nesu nějakou lahvičku, každá kapka vody se hodí. Začínám asi na 4:30. Nic moc, ale v tom vedru…," vyprávěla.

Premiérové vítězství nad Csomorovou

Před svou největší soupeřkou Csomorovou si snažila vybudovat pětiminutový náskok. "Jenže slyším, že Erika je jen čtyři minuty za mnou. Tak to bude zase honička a předběhne mě kilometr před cílem," přemítala. "Po 3km nejsem schopná měřit vůbec nic a zase se soustředím jen na pití a jídlo. Ozývá se hlaďák, což by byl problém. Rychle gel a další a je to zase dobré. Za první půlku stáhla 90s, tak si říkám, že to snad zvládnu. Jenže Erika jako bývalá atletka a nyní spíše ironmanka držet tempo umí a navíc ještě dokáže zrychlit," věděla Potůčková.

Na řadu přišla taktika. Česká reprezentantka tušila, že sama už nezrychlí a do finiše s Csomorovou jít nemůže. "Nezbývá než se snažit držet tempo pořád stejné. V kopcích mi strašně tuhnou nohy a můj zvukový doprovod snad naštěstí tolik fandící diváci nevnímali. 3,5km před cílem už je to jen minuta. Přeci se nenechám zase předběhnout?! Už několikrát se to stalo a jde jen o pár vteřin. Ještě jsem spočítala, že je to cca 16min práce. A to občas běhám v tréninku víc. Tak jo, já to zkusím, říkám si. Jednou v Rothu jsem taky běžela poslední kilometr za 4:12. S úplně tuhýma nohama se snažím do táhlého kopce udržet frekvenci, za otočkou vyhlížím a měřím, že to je asi 50s. Musím dál makat víc než na maximum. Z kopce to jde, ale ještě dva mírné kopečky a dlouhý úsek po šotolině. U kostela konroluji situaci a vidím, že je to 40s a do cíle max 500m. Jo, stihla jsem to a poprvé v životě jsem porazila Eriku. O 58 vteřin. Dlouhé vydýchání a úleva, že mám to peklo už konečně za sebou a nelituji toho, že jsem obětovala MČR v Telči. Třeba už nikdy nebudu mít šanci ji porazit," uzavřela Potůčková.

Skalp Eriky Csomorové je mimořádně cenný. Maďarská závodnice je ve svých čtyřiceti letech trojnásobnou mistryní světa v duatlonu, má stříbro a bronz z MS v dlouhém duatlonu a k tomu i stříbro z MS v dlouhém triatlonu. Je velkou osobností těchto sportů.