V médiích se nyní často mluví o škodlivosti jednorázových plastů.

Ano, téma odstartovala evropská směrnice omezující masivní použití jednorázových plastů, které se následně dostávaly do přírody.

Jaký je podle vás nejlepší odpad? Ten, který se vůbec nevyrobí, tedy nevznikne?

Přesně tak. A to je také směr, kterým bychom měli jít… Začít můžeme opravdu jednoduše třeba pitím kohoutkové vody nebo používáním vlastních nákupních tašek, “bleších trhů” neboli ReUse center, opravováním věcí atd. Naše maminky či babičky chodily běžně na nákup se síťovkou, která jim roky krásně posloužila. Někteří lidé za stejnou dobu spotřebují stovky plastových tašek.

Vegetariánské bistro v Green Table pod vedením talentované šéfkuchařky Miluše Makó
Green Table: Jak kuchařka z Olomouce v Praze vaří lahůdky z bramborových slupek

Je dobré si uvědomit, že plast jako takový není špatný materiál. V řadě případů nám velmi pomáhá - je lehký, odolný, těsný, hygienický. Otázkou spíše je, kolik plastového odpadu vzniká, proč máme zejména u obalů tolik různých druhů, proč jsou tak komplikované a nejsou spíše jednodruhové a zda s nimi umíme správně nakládat poté, co doslouží.

Kolik odpadních obalů ročně vytvoříme?

V EU vznikne ročně zhruba 80 mil. tun všech odpadních obalů, z toho je zhruba 9 mil. tun plastových odpadů. Míra recyklace odpadních obalů je průměrně cca 65 %, u plastu je nižší (42 %).

Recovera je součástí skupiny Veolia, ta je aktivní v řadě zemí Evropy. Takže máte i širší přehled - jak je na tom ČR ve srovnání s Evropou?

Při nakládání s odpadními obaly máme mírně nadprůměrné výsledky. V porovnání se západní Evropou ale zaostáváme v míře využívání komunálních odpadů. A právě v této oblasti může skupina Veolia významně pomoci.

Je třeba si uvědomit, že ČR je velmi průmyslovou zemí a objem plastových odpadů je logicky vyšší. Z veřejně dostupných údajů víme, že v roce 2022 vzniklo 1,31 mil. tun obalů, z toho cca 81 % bylo využito (71 % recyklováno a u 10 % došlo k energetickému využití).

Jívka - tůně
Obnovené mokřady jsou nejen útočiště žab, ale i cílem výletníků

U plastových obalů se míra recyklace zvýšila na 46 % (oproti 43 % v roce 2021). Nevyužité zůstaly jen znečištěné odpady a vícedruhové materiály, které není možné dále zpracovat, resp. jejich zpracování nedává ekonomický smysl.

Které země jsou pro nás inspirací?

Jednoznačně západní země, například Německo či státy Beneluxu, které udělaly řadu politických rozhodnutí motivujících společnost k eliminaci či recyklaci odpadů a následně využívání recyklátů.

Obecně, a ČR není výjimkou, je problematická složitost obalů zejména ve smyslu používání několika druhů materiálů (kompozitní obal) a dále barevnost některých obalů. Dalším problémem je pak poptávka po recyklátech tzn. odbyt a cena recyklátu. Pokud je cena velmi podobná ceně primárního plastu, technologové raději sáhnou po primárním materiálu, který vnímají jako nejsnazší cestu bez výrobního rizika.

Je možné snížit cenu recyklátu?

Podle mého názoru je třeba zintenzivnit princip “Znečišťovatel platí”, který by měl více a rychleji motivovat výrobce a vývojáře na ekodesign obalů, aby používali snadno recyklovatelné materiály. Ideální jsou jednodruhové materiály jako polyethylen, polypropylen apod. Naopak vícedruhové materiály (například nápojové kartony, které jsou složeny z hliníkové folie, papíru a plastů) jsou velmi obtížně recyklovatelné a složitě se hledá i využití a odbyt pro recyklát.

Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu
Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu

Pomoci by mohl i nový plán Evropské unie, který od roku 2025 zavede 5 základních skupin obalů podle obtížnosti jejich recyklace. Na tyto skupiny pak bude navazovat tzv. ekomodulace, která ekonomicky znevýhodní obtížně recyklovatelné obaly. Cílem by mělo být motivovat výrobce ke změně obalů a tím výrazně zjednodušit a zlevnit následnou recyklaci.

Zavést podobný systém je ale v některých částech světa nereálné. Má to tedy z globálního hlediska smysl?

Vždycky musí být lídr, který určuje směr. Evropská unie v posledních letech tuto roli na sebe vzala… Otázkou samozřejmě je, jak ošetřit, aby to nemělo negativní vliv na konkurenceschopnost Evropy a pomohlo to větší surovinové bezpečnosti. 

Když vybíráte nápoj v supermarketu, jaký obal je z vašeho hlediska nejlepší?

Určitě zálohovaný skleněný obal. Skleněná láhev se totiž dá opakovaně použít a sklo se dá donekonečna recyklovat. Jako druhou možnost bych volil čirou PET lahev, která se výrazně snadněji recykluje a recyklát nachází lepší uplatnění než nápojové kartony. Ale jak už jsme řekli na začátku, proč si nenatočit kohoutkovou vodu?

Jaké další obaly jsou těžce recyklovatelné?

Opravdu velmi problematické jsou například bioplasty, různé laminované, silně potištěné plasty nebo plasty s ochranným hliníkovým nástřikem. Zastavme se u bioplastů - lidé v dobré víře kupují například kompostovatelné pytle, které se podle studií umí rozložit při dodržení striktně předepsaných a řízených podmínek (správná teplota, vlhkost, obsah kyslíku…). Tyto podmínky však nejsme schopni dosáhnout při běžném domácím kompostování, případně trvá rozklad velmi dlouho. V průmyslových kompostárnách také nejsme z bioplastů nadšení, protože proces máme naprogramován na jednotky měsíců. Bioplast se rozkládá déle a způsobuje komplikace technologiím, například zanáší síta, a tak ho většinou musíme dotřídit a odstranit jako odpad nevhodný pro kompostování.

V zemích třetího světa není každodenní přísun pitné vody samozřejmostí. Ilustrační foto
Hlava má sloužit k přemýšlení, ne k nošení vody

A co barevné PET lahve?

I ty jsou problém, jejichž recyklát má menší uplatnění. Vyhnout bychom se měli i PET lahvím, které mají celoplošně potištěné návleky, které jsou velmi často vyrobeny z jiného druhu plastu např. PVC. To výrazně ztěžuje a prodražuje recyklovatelnost celé lahve. Opět by velmi pomohlo podle principu “Znečišťovatel platí” ekonomicky motivovat výrobce a designéry obalů k přechodu na ideálně čiré jednodruhové nebo snadno oddělitelné obaly.

Recovera podporuje principy oběhového hospodářství. Jaké konkrétní služby nabízí?

Naší doménou je Totální Odpadové Hospodářství od sběru odpadů po jejich svoz, třídění, zpracování, recyklaci až po konečné využití nebo odstranění. Mezi naše zákazníky patří živnostníci, české firmy (např. Juta, ČEZ, CIUR), zahraniční koncerny (např. Škoda-Auto, Groz-Beckert, Kronos-pan…), ale i města a obce. Máme přes 10,5 tisíce zákazníků.

Autor: Jana Bábíková