Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Jsou místem obrovské diverzity živočišných a rostlinných druhů, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují mikroklima ve svém okolí. I na území Prahy a okolí se nachází řada unikátních míst – bažin, slatin a rašelinišť. Vznikají i nové mokřady, vhodná místa vyhledávají ochránci přírody, vrací do ní vody a s ní i život.

Ochránci vykupují pozemky

Český svaz ochránců přírody zajišťuje výkup zajímavých pozemků vhodných pro obnovení mokřadů od jejich vlastníků, peníze poskytuje například Nadační fond Veolia, díky kterému vzniklo už 17 mokřadů na celkem 15 hektarech. Ochránci přírody se zavazují, že získané území nikdy neprodají někomu dalšímu a že o ně budou trvale pečovat. Vznikají tak unikátní místa, která se stávají útočištěm pro mnoho vzácných živočichů a rostlin a využívají je hojně i výletníci, kteří ve městě ocení krásné přírodní lokality.

Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu
Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu

Akce žába

Ochrana ohrožených obojživelníků neprobíhá jen prostřednictvím obnovování mokřadů. Obojživelníci celosvětově vymírají ještě rychleji než jiné druhy. Na jejich ochranu proto Český svaz ochránců přírody již mnoho let organizuje takzvanou Akci žába. Tímto názvem označuje aktivitu vedoucí k zabezpečení úseků silnic, kde dochází k usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly. V centrální evidenci je více než 500 silničních úseků, na kterých každoročně hynou žáby pod koly aut. Na několika desítkách z nich dnes lidé obojživelníkům pomáhají.

Ilustrační snímek
Recyklace nápojových kartonů? Cenné materiály končí zbytečně ve spalovnách

Tipy na mokré výlety

Mokřady a v nich žijících žáby, mloci, čolky a další živočichové se stávají i oblíbeným centrem výletníků. V Praze mohou zajít na procházku k dešťové zahrádce u autobusové zastávky Na Beránku v Praze 12. Nebo ke školní tůni u Chýnic u Prahy, kde se o přírodní rozmanitost při Radotínském potoku učí pečovat děti z Montessori základní školy Archa.lepšování efektivity distribučních sítí a masivní využívání recyklace odpadních vod. Dalším cílem je ale také třeba podpora zakotvení lidských práv na vodu a hygienu v předpisech.

Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze a hlavní koordinátor Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK)
Velké země už změnu neubrzdí. Z maléru lidstvo vytáhne jen vědecký pokrok

V Cholupickém mokřadu pak můžete potkat minimálně pět druhů obojživelníků (čolka obecného, ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, skokana zeleného a rosničku zelenou), tři druhy plazů (ještěrku obecnou, užovku obojkovou a slepýše křehkého) a v jeho okolí zaslechnout zpěv sedmi desítek druhů ptáků. Mokřadní olšina plná vrb s tůněmi a mokřadní loukou se rozkládá v severovýchodní části pražské čtvrti Cholupice nedaleko ulice K Dýmači.

Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu
Jak firmy podvádějí, aby vypadaly ekologicky aneb 7 hříchů greenwashingu

Právě Cholupice jsou dobrým příkladem obnovy vzácného ekosystému. Mokřadní společenstva se v Cholupickém mokřadu vyvíjela po stovky let. Ve druhé polovině 20. století jeho existenci narušilo zbudování melioračních kanálů, které z okolí mokřadu odváděly vláhu. Jak trubky postupně zestárly začaly vodu znovu propouštět do půdy. Nakonec stačilo vodě v meliorační strouze postavit do cesty soustavu hrázek, její hladina se začala zvedat a mokřad se místo vysychání začal znovu zavodňovat.