Organizátory sympozia Budoucnost vody byly Deník.cz, webový magazín Ecoista, společnost Veolia a iVodárenství.cz.

Ve třech programových blocích vystoupili zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky, akademické sféry, vodohospodářských společností i edukativních projektů spojených s vodou. Experti debatovali o vývoji vodního hospodářství v naší republice z hlediska legislativního, technologického i ekonomického.

Byl mezi nimi Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, technický ředitel Středočeských vodáren Bohdan Soukup, expertka na oběhové hospodářství Soňa Klepek Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, člen představenstva akciové společnosti ČEVAK Jiří Heřman, předseda představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové František Barák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák i Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel VODA ČR Veolia Holding ČR.

Vystoupila i Denisa Čadková ze spolku H2Ospodař!, kde se věnují vodohospodářské osvětě mezi mladou generací, pořádají výstavy a workshopy pro školy, firmy a veřejnost.

Právě šetrný přístup k vodě čili vnímání, že její zásoby nejsou nekonečné, a že dostupnost a kvalita vody mohou být vzhledem ke změně klimatu problémem i v Česku, byly hlavními tématy sympozia.

Recyklovaná voda ve městech budoucnosti 

Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze podotkl, že největší výzvou pro naši republiku z vodohospodářského hlediska je zajištění potřebných zdrojů vody a jejich efektivní využívání.

„Hydrologická bilance České republiky vyjádřená v množství obnovitelných zdrojů vody patří k nejhorším v Evropě,“ připomněl.

Debatovalo se také o recyklované vodě a jejím významu. Zajímavé byly informace Ondřeje Beneše ohledně využití recyklované vody.

„Vloni byl otevřen v Praze Vinoři golfový areál, kde je zavlažování řešeno stoprocentně recyklovanou vodou.“ Na to Jiří Wanner připomněl, že se hovoří o městech budoucnosti a právě Benešem zmíněné zavlažování recyklovanou vodou je jedna z možností.

„Recyklovanou vodou lze zavlažovat městskou zeleň, parky, sportoviště. Je třeba si uvědomit, že voda je jen jedna, otázkou je, v jakém stavu se nachází. My jsme třeba schopni vyrobit pitnou vodu z recyklované. Otázkou je, kolik to bude stát,“ řekl v debatě Jiří Wanner a nakousl i možnost mít v domácnostech dva druhy vody, dva kohoutky – jeden s pitnou vodou, druhý s recyklovanou.

Budoucnost vodyBudoucnost vodyZdroj: Budoucnost vody„Já jsem k tomu ale poněkud skeptický. U nových staveb si to lze představit, ale u starší zástavby je to ekonomicky nemožné.“

Jiří Wanner také připomněl, že nemáme žádný velký přítok do ČR a v rámci vyspělejších zemí patříme k zemím s nejmenší obnovitelnou zásobou vody jak povrchové, tak podzemní.

„Jsme hluboko za Slovenskem, Rakouskem, dokonce i za Španělskem. Naši předkové věděli, že v zásobách vody nejsme pevní v kramflecích, naštěstí máme jednu z nejdelších tradic stavby přehrad. Ne vždy to bylo na ochranu před povodněmi, ale i kvůli zásobám vody. Díky prozíravosti našich předků dokážeme i s tou špatnou vodní bilancí žít v tom často zmiňovaném vodním blahobytu. Musíme se ale naučit využívat nové zdroje vody,

voda je a bude na zeměkouli jen jedna, otázka je, v jaké formě a jestli je pro nás využitelná nebo ne. Většina vody na zeměkouli je slaná, sladké je minimum a s tím my musíme vyjít.“

Na to navázal František Barák, který připomenul, že je potřeba mít více přehrad. Zdůraznil ale také fakt, že od prvních myšlenek na novou přehradu do finálního konce to trvá desítky let.

„Vody máme dost, ale musíme se o nic lépe starat,“ dodal stále se opakující myšlenku.

Bezpečnost vody je sledovaná oblast 

Bohdan Soukup ze Středočeských vodáren hovořil o kybernetické bezpečnosti. „Touto oblastí se u nás velice vážně zabýváme, otevřeli jsme i centrální dispečink kybernetické bezpečnosti, vylepšujeme slabší a

zranitelnější místa. Dispečinky jsme propojili sedm zemí ve střední a východní Evropě,“ podotkl a připomněl, že vodárny jsou proti hackerským útokům zabezpečeny různými způsoby, ať už jde třeba o identifikátory v úpravnách vody či o opatření proti vstupu nepovolaných osob do příslušných objektů.

Voda evokuje i vzpomínky z mládí 

Jedním z vystupujících byla i zástupkyně mladé generace Denisa Čadková, garant interaktivních workshopů platformy H2ospodař! a členka výboru Young Water Professionals Czech Republic. Spolek H2ospodař! se zabývá popularizací vody. Realizuje interaktivní workshopy pro školy, firmy a veřejnost, ve kterých se snaží lidem připomenout to, na co se dnes trochu zapomnělo, a to že voda je nejdůležitějším zdrojem, který máme.

„Součástí všech našich workshopů jsou interaktivní modely. Například ve workshopu s tematikou vody v krajině jsou dva velké modely, jeden znázorňující přírodní ráz krajiny a druhý antropogenní ráz krajiny. Úkolem dětí je si krajiny upravit pomocí dřevěných domečků, stromků či zvířátek. Do koryta řeky v těchto krajinách poté nalijeme vodu a s dětmi pozorujeme, jak rychle voda z těchto krajin odteče či jak se tyto krajiny vyrovnají s povodněmi. Právě teď vytváříme nový model, kde si budou studenti mít možnost sestavit vlastní distribuční síť z úpravny vody do domácnosti a poté na čistírnu odpadních vod pomocí jednotlivých trubek a kolen,“ uvedla Denisa Čadková a podotkla, že voda ji fascinuje tím, jak nás všechny obklopuje a spojuje.

„Nejenom tím, že nám všem dává život, ale i z pohledu sociálního. Třeba při vzpomínkách na pobyt u moře či dětství a cákání v rybníku nebo ve vaně na zahradě i skákání do kaluží,“ podotlla.

Obavy nejsou, ale chce to peníze  

„Až když musíme něco zpomalit, zastavit, tak nám dojde, že ta voda je pro nás opravdu důležitý zdroj. Lidé mění své spotřební návyky v okamžiku, kdy dojde voda v kohoutku. Pořád se skloňuje výraz vodní blahobyt. Nicméně, když nebudeme šetřit a starat se o vše kolem vody, tak by to v budoucnu mohlo být jinak,“ podotkla Soňa Klepek Jonášová a Jiří Heřman z ČEVAKu na závěr sympozia dodal: „Situace vodohospodářské infrastruktury se za poslední léta zlepšila a zlepšuje, nemusíme mít strach, že by nám to spadlo na hlavu. Musíme ale neustále připomínat, že, aby to fungovalo, musíme do této oblasti dávat peníze. Je nutné, aby příslušné organizace a instituce peníze do této sféry dávaly. Strach, že nám to přestane fungovat, ale nemám.

Debaty o vodě budou pokračovat 

„Setkání považuji za bezvadnou akci, na které se sešli významní odborníci z vodohospodářské oblasti. Je skvělé, že informace předkládali tak, že jsou srozumitelné i pro laickou veřejnost a že i složité otázky pochopí běžný člověk. Jsem velice rád, že Deník.cz je spoluorganizátorem akce, protože jsme si dali za cíl vysvětlovat čtenářům složitá témata kolem vody. Naším snem je, aby podobná sympozia se uskutečnila častěji a ideálně po celé republice. V Deníku se této problematice budeme věnovat, protože voda je součástí našich životů a bez ní si naši existence v podstatě nedovedeme představit,“ uvedl po skončení sympozia Martin Nevyjel, zástupce ředitele redakcí Deníku, který akci moderoval. Spolu s ním kladl přítomným otázky i Jan Müller z webového magazínu Ecoista.

„Zaznělo tu, že se v Kladně za rok sejdeme znovu. Já ale věřím, že se nám diskuse o této problematice podaří mezi veřejností rozhýbat mnohem dříve,“ dodal Martin Nevyjel.