Bude první interaktivní film světa už jen historickou vzpomínkou, nebo se ukáže, že byl geniálním předchůdcem reality show a doby, kdy je divák absulutním pánem?

Kinoautomat s podtitulem Člověk a jeho dům vypráví příběh pana Nováka v podání Horníčka. U jeho dveří jednoho dne zazvoní krásná a polonahá sousedka, která si omylem zabouchla dveře svého bytu. Jenže každou chvíli se má domů vrátit i Novákova manželka, která by přítomností mladé půvabné dámy asi nebyla nadšená.

Co pan Novák udělá? To už je na divácích. Kinoautomat jim dává v klíčových okamžicích možnost volby. Tuto možnost mají diváci během představení celkem osmkrát. Pomocí tlačítek zvolí, kam postavy posunou. K tomu je vyzve moderátor Kinoautomatu - této v role se v obnoveném představení zhostili Tomáš Matonoha, Josef Polášek a Eduard Hrubeš.

 

Kinoautomat byl velkým hitem na světové výstavě Expo 67 v kanadském Montrealu. "Pan Horníček tehdy neuměl ani slovo anglicky a celý jevištní part se proto během několika týdnů naučil jen jako soustavu zvuků, kterým však pranic nerozuměl," vzpomíná dokumentaristka Alena Činčerová, dcera autora projektu Radúze Čincery, která se podílí na obnovené premiéře.

"Táta vyprávěl, že až do okamžiku, kdy Horníček poprvé vylezl před lidi, kteří se opravdu smáli v místě, kde tušil, že by se měli smát, tak vůbec nevěřil, že jeho angličtina může fungovat. A ona opravdu fungovala," dodává.

Slavné tváře tu nevystupovaly jen před kamerou, ale stály i za kamerou. Režisérem filmu byl právě technologický vizionář Činčera, námět a scénář dal dohromady společně s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem; na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. Z tvůrců pořadu se ale obnovené premiéry Kinoautomatu nikdo nedožil.

Na plátna kin se Kinoautomat vrací v pražském Světozoru, kde byl promítán ipřed svým zákazem. V roce 1971 ho tu uváděl přímo Miroslav Horníček, v alternaci se s ním střídali prábě Eduard Hrubeš, Saskia Burešová, Václav Čapek, Jaroslava Panýrková a Regina Rázlová.

 

"Diváci na to tehdy chodili jako o život, bylo to děsně úspěšné představení," vzpomíná Činčerová. "Bohužel byl filmpřes četné pochvalné kritiky záhy zakázán. Pro nejvyšší místa byli tvůrci nepohodlní a neoblíbení - patřili do skupiny takzvaných protistátních živlů, což znamenalo definitivní konec."

O práva na Kinoautomat po světovém uvedení bojovali i filmoví giganti Paramount Pictures a Universal Studios. Ta byla ovšem v rukou státní organizace, která jako jediná směla uzavřít obchodní smlouvu. Film tak nakonec získala neznámá zájemkyně za minimální obnos jako umoření dluhu ČSSR týkajícího se nákupu jiného filmu. I když byla ve smlouvě podmínka, že Kinoautomat musí být uveden v kinech, nikdy promítán nebyl.

Doposud jediná obnovená světová premiéra Kinoautomatu, na níž má rovněž zásluhu Alena Činčerová, se konala loni 16. února v prestižním londýnském sále britského Národního filmového institutu, v rámci profilu Pavla Juráčka. Ve Světozoru se teď bude promítat 3 týdny.