Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.
Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."
Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.
Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.
Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.
Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).
Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny právě na historickému pozadí židovského státu zmítaného tragickou minulostí většiny starších občanů i rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistika Hana Ulmanová.
Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil jako Amos Klausner se narodil roku 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů.
Když bylo jeho matce dvanáct, spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatoval z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.
Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Hulda. Kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.