Letošní ročník festivalu Colours of Ostrava uzavře koncert zpěvačky Marianne Faithfull, jejíž prokouřený, romanticky dekadentní alt patří právě do kategorie těch nezaměnitelných.

Díky němu se z vypůjčených a pro ni napsaných písní, na kterých staví repertoár, stávají šansony o odvrácené straně rockové slávy. A ona ví, o čem zpívá.

Je legendou, kterých už svět moc nenosí. Svého druhu možná vůbec. Temná rock'n'rollová hvězda se zrodila v polovině 60. let, kdy pro ní její tehdejší milenec Mick Jagger spolu s Keithem Richardsem napsali tklivou baladu As Tears Go By.

Zatímco Rolling Stones přes všemožné excesy postupně směřovali k nehynoucí slávě a posléze spíš cestě do zvěřince, na zpěvačce a herečce si zběsilá doba vybrala svou daň. Drogové excesy, alkohol, hysterické záchvaty, předávkování, léčebny, vězení Bylo toho všechno až moc.

Posléze se dokonce se Stones soudila o autorství jedné z nejniternějších balad Sister Morphine. Vyhrála. Téměř celá sedmdesátá léta ale prožila v zapomnění. Až v roce 1977 vyšlo country album Dreaming My Dreams a na samém sklonku dekády jedno z jejích nejlepších alb vůbec Broken English.

Ale vyhráno neměla, alkoholické i drogové eskapády pokračovaly. Sem tam nějaká deska, v roce 1985 skončila v nemocnici po pádu ze schodů, její tehdejší přítel spáchal sebevraždu. Prokletí pokračovalo.

Pomoc přítele Toma Waitse a jeho ženy Kathleen Brennanové vykřesalo naději na vynikajícím albu Strange Weather. Pořád to s ní nebylo jednoduché, ale od té doby její kariéra funguje.

Většinou interpretuje písně cizích autorů, sama skládá výjimečně. Spolupracovala a nadále spolupracuje s význačnými osobnostmi. Kromě zmíněných s Davidem Bowiem, Angelo Badalamentim nebo The Chieftains.

Zazpívala si v živém provedení The Wall Rogera Waterse u Berlínské zdi v roce 1990, spolu s Metallicou nahrála píseň Memory Remains na jejich albu ReLoad. Čerstvě se objevila na výtečném albu The Magic Position anglického solitéra Patrika Wolfa.

Její poslední dvě alba Kissin' Time a Before the Poison jsou kolekcemi skladeb, které výhradně pro ni napsali Nick Cave, PJ Harvey nebo Beck.

V roce 2002 vystoupila Marianne Faithfull na koncertě v Paláci Akropolis. Pro všechny to byl zcela výjimečný zážitek. Evidentně "pod vlivem" a v kostýmu z červené kůže odzpívala repertoár naprosto brilantně. O to větší nastal šok, když po bouřlivých standing ovations koncert skončil a ochranka zakrátko davy v předsálí odváděla malou osůbku s babičkovsky uvázaným šátkem.

V roce 2005 podstoupila úspěšnou operaci rakoviny prsu a o pár měsíců později už opět koncertovala.

Vynechat nelze ani její úspěchy na filmovém poli. Jen v poslední době se objevila ve snímku Marie Antoinetta režisérky Sofie Coppolové, kde si zahrála s noblesou sobě vlastní císařovnu Marii Terezii. Zatím poslední film s její účastí Irina Palm byl nominován na Zlatého medvěda, hlavní cenu Berlinale. Ohlas snímek sklidil i na karlovarském festivalu.

Marianne Faithfull je zosobněním rock'n'rollového života se vším, co k tomu patří. Koncert charismatické dámy bude tím pravým vyvrcholením letošních Colours.