Právě dnes se na hudebních pultech objeví očekávané druhé album zpěvačky Anety Langerové s názvem Dotyk. Na rozdíl od jejího úspěšného debutu Spousta andělů bude obsahovat deset ryze autorských písní, které si z větší části napsala Aneta sama.

U několika nahrávek se jako spoluautoři podepsali Michal Hrůza, který už pro Anetu napsal hit Voda živá, a. m. almela (kytarista koncertní skupiny Anety Langerové), Lukáš Klofec (zpěvák skupiny Lety mimo), Robert Nebřenský a producent Jan P. Muchow.

„Deska pro mě strašně moc znamená, je to až intimní věc. Cítím, že jsem dospěla k zásadnímu zlomu, kdy se ukáže, jestli mám nebo nemám v hudební branži co dělat,“ prohlásila rozhodně Aneta, která svou novinku pokřtí 19. června v pražském Paláci Akropolis.

Debut Spousta andělů, který následoval po vašem vítězství v soutěži Česko hledá SuperStar, pro vás tak důležitý nebyl? Ale ano, byl, jenže obsahoval skladby z různých bank, které už třeba někdo na světě interpretoval. Album Dotyk je víc o mněsamotné. Rozepsala jsem se na něm, a tak můžu konečně zpívat něco, co vychází přímo ze mě. Psaní písniček je pro mě hodně důležité.

Bylo těžké naslouchat sama sobě a pak všechny ty myšlenky hudebně zpracovat? Jak kdy. Zjistila jsem, že nejlepší čas pro tvoření, pro přijímání věcí, které nad námi někde visí, je noc. To je člověk sám, všude je ticho, tma, nikdo nevolá… Pak jen stačí ty věci stáhnout a dát je na papír. Někdy se mi ale taky třeba stane, že dostanu hudební nápad při jízdě autem. V tom případě hned zastavím, zapíšu si jej a domajej pak rozvíjím. Těžší to bylo s texty, protože jsem se napřed musela smířit s češtinou, kterou jsem postupem doby začala mít čím dál víc ráda. V obyčejných slovech jsem se snažila nacházet jejich kouzlo a na nich pak stavět celý text. Říkáte, že jste se musela smířit s češtinou.

Znamená to, že byste raději zpívala v angličtině? O tom jsem nepřemýšlela. Spíš si myslím, že v angličtině ty písničky dobře zní, ale na druhé straně se v nich kolikrát maskuje nedokonalost významu textu, navíc často banálního. Existuje samozřejmě i spousta výborných anglických textů, ale na to, abych je mohla zpívat, bych zase potřebovala skvěle ovládat ten jazyk. Raději zůstanu u češtiny, kterou, jak už jsem řekla, jsem začala mít ráda, mám k ní teď hezký vztah. Sice je někdy složitá a zapeklitá, ale vždycky se z ní dá nějak vybruslit.

Na dvou písničkách Malá mořská víla, která už teď patří mezi deset nejhranějších domácích skladeb na českých i slovenských rádiích, a Možná s vámi opět spolupracoval Michal Hrůza. Co je to za pouto mezi vámi? Michal byl první člověk, který objevil, že bych si časem mohla tvořit písničky sama. Odté doby, co tuto věc vycítil, mězačal k psaní dokopávat. Pomáhalmi rozvíjet moje témata, obohatilmi zdroje slovní zásoby tím, že mi doporučil k přečtení pár knih, pár básníků – Seiferta, Wolkera… Díky tomu jsem pochopila, jak je možné slova řadit za sebou, že to není jen láska-páska, ale spíš souvislý text, který se pocitově rýmuje.

Napřed Voda živá, teď Malá mořská víla, Vysoké napětí – to jsou názvy písniček, v nichž zpíváte o vodě. Co s ní máte, jste snad narozena ve znamení Vodnáře? Sama jsem si říkala, jestli už není vody dost, že mi může možná i ublížit… Ačkoliv jsem Střelec a vodu bych vlastně neměla mít ráda, přitahuje mě. Tím, jak je silná, jak ji nikdo nezastaví – nemyslím to ale tak, že by mi činilo radost, když se řeka rozleje a voda páchá škody. Spíšmězajímá její základní princip.

Co vás ještě zajímá nebo láká? Ráda bych se po českém a slovenském turné k desce Dotyk, na které bych měla s kapelou vyjet na podzim, podívala i do zahraničních klubů. Chtěla bych poznat i jiné kultury, třeba anglickou, a získat nové zkušenosti. Ještě před tím, v létě, budu vystupovat na festivalu České hrady a na dalších dvou přehlídkách na Slovensku.

Žijete stále jen hudbou, nebo stíháte i něco jiného? Stíhám, ale horko těžko. V poslední době jsem hodně pracovala, takže jsem se nevěnovala rodině tak, jak bych chtěla. Než je teď všechny navštívím, bude to chvíli trvat. Snažím se mezi tím vším i odpočívat. Moc dobře vím, že unavený člověk je nepoužitelný.

Dopřejete si teď, po několika měsících prožitých ve studiu, i dovolenou? Určitě, chtěla bych odjet aspoň na pár dní k moři načerpat sílu a chytit „barvu“. Napřed se alemusímvzpamatovat z toho, že už do toho studia nechodím, že je deska hotová… Hrozněměto psaní písniček chytlo, je to nádherný proces, na kterém jsem si vytvořila tak trochu závislost.

A jak to máte se školou? Přerušila jsem ji někdy minulý rok na jaře, protože jsem chtěla mít při tvoření písniček čistou hlavu, nechtělo se mi ji zanášet počítáním matematických rovnic. V září se tam mámvrátit ke zkouškám, aby měpustili k maturitě. Není to mocpříjemné, ale právě z toho důvodu to už chci mít za sebou. Říkám si, že jsem na střední škole strávila tři roky, tak by teď byla škoda je zahodit.

Plánujete také nějaké akce se Světluškou? Teď zrovna se Světluškou připravujeme druhé otevření Kavárny POTMĚ, kde obsluhují nevidomí. Je to projekt, který měl loni na Karlovarském festivalu premiéru a zároveň i velký úspěch. Letos ji otevíráme v Praze na Ovocném trhu za Stavovským divadlem od 6. do 13. června. Otevřeno tam bude od nevidím do nevidím.

Album Dotyk přichází na trh ve dvou verzích. Standardní verze obsahuje samotnou nahrávku, bonusová edice pak navíc DVD s více než třicetiminutovým dokumentem, jehož autorem je režisér klipu Voda živá Michal Kudláček. Poutavý dokument zachycuje atmosféru ve studiu včetně rozhovoru, obsahuje záběry z focení s fotografem Salimem Issou a sestřih z podzimního klubového turné.Desku provází zajímavý vizuální koncept, jehož autory je studio Imagery/Martina Černá, Anna Issa Šotolová, ilustrátorka Silvie Luběnová a fotograf Salim Issa. Obě verze alba vycházejí v exkluzivním papírovém obalu s vloženou knížkou. Proměnou do podoby nového alba projdou i webové stránky www.langerovaaneta.cz. O finální mix nahrávky se postaral Dušan Neuwerth (mj. Tata Bojs, Kryštof) ve studiu Soundsquare, album masteroval v londýnském studiu Metropolis Tony Cousins (mj. masteroval album Blue Lines skupiny SAMÁ VODA. Anetu moc přitahuje, ačkoliv je střelec, a vodu by vlastně neměla mít ráda.