Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Se Seifertem odjakživa dojakživa

PRAHA - Básník František Listopad (1921), žijící od roku 1948 trvale v exilu, získal včera Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2007. Ocenění, které udílí Nadace Charty 77, mu bylo uděleno především za poslední básnickou sbírku Rosa definitiva vydanou nakladatelstvím Cherm. Tuto sbírku považuje český a portugalský spisovatel, režisér, jak i název napovídá, za svou poslední básnickou knihu.

8.10.2007
SDÍLEJ:

Básník František ListopadFoto: DENÍK

Do literatury jste vstoupil roku 1945 sbírkou básní Sláva uřknutí a už v těchto básnických počátcích jste se hlásil především k poezii Františka Halase. Včera jste ale dostal cenu Jaroslava Seiferta. Jeho poezie byla přece jen odlišná od Halasovy – jaký je váš vztah k Seifertovi?

Jaroslav Seifert je velmi krásný básník, s kterým mám důvěrný poetický styk odjakživa a dojakživa. Halas byl takový náš protektor mladých. Seifert byl usměvavý básník, který se na nás díval ze své distance, byl vždycky velmi milý. V době, kdy nebyla možná korespondence mezi Západem a Československem, mi Seifert poslal pozdrav z Prahy, ale pohled poslal z Polska, kde byl na nějakém zájezdu, protože jinak to bylo velmi nebezpečné. Seifert, Halas, ale také Holan a Hora, to byla pro mě čtveřice nejdůležitější.

Nicméně Halas svým sklonem k úspornosti a metafory a váhou slova vám byl přece jen nejblíž…

Snad. Dlužím velice Halasovi. Ale mám hodně dluhů – i když teď, jak doufám, už nedlužím nic.

Česká literatura dluží naopak vám, protože jste byl příliš dlouho zamlčován.

Ale já jsem nemlčel, já jsem mluvil. I když jsem byl zamlčován, vždycky jsem psal.

Bohužel se po celá desetiletí vaše poezie u nás nevydávala.

Ale vždycky se to nějak vědělo. Já jsem tu a tam dostával nějaké zprávy.

Když jste žil tak daleko od Čech, měl jste kromě občasné korespondence nějaký kontakt s českou poezií?

Tu a tam. Všechno bylo tu a tam. Ale jinak nemám soustavný přehled.

Když jste v Lisabonu učil na univerzitě, přednášel jste disciplínu, která se jmenovala antropologie artefaktu. Můžete pár slovy přiblížit její obsah?

Já jsem se dostal k antropologii jako básník a jako přítel nové vědy, to je věda konkrétna, konkrétních věcí. A artefakt, to je taky konkrétno. Do té doby se antropologie zabývala věcmi hodně vzdálenými, exotickými, etnografickými. A já jsem se pokoušel s několika a jinými přiblížit antropologii jednak konkrétnu každodennímu, každodennosti, a jednak k artefaktu, čili k objektu, který děláme. To neznamená vždycky umělecký objekt, to jsou taky nástroje, s nimiž pracujeme, to je taky design. Nejen ten umělecký, ale každodenní. Lidé dělají design, aniž to vědí.

Svou práci jste dělil mezi několik oblastí. Vydal jste přes deset knih básní, zhruba stejný počet knih prózy, učil jste na univerzitě a byl jste divadelním i televizním režisérem. Čím se cítíte být nejvíc?

Já myslím, že jsem básník a všecko, co dělám, jde ze stejného podstaty, ze stejného vejce. To je takové to rodné vajíčko – jednak jazyk, jednak předávání své vize světa jiným.

Proč jste za svou druhou vlast zvolil právě Portugalsko?

Cherchez la femme… (francouzsky „za vším hledej ženu“; přitom básník ukázal na svou, vedle něho stojící portugalskou manželku).

František Listopad

Narozen 26. 11. 1921 v Praze, vlastním jménem Jiří Synek, vnuk nakladatele Adolfa Synka

Po roce 1945 patřil ke skupině básníků kolem deníku Mladá fronta s programem dynamoarchismu, publikoval v časopisech Kritický měsíčník, Kytice, Generace, Mladá fronta, My, Řád, Akord

1948 zůstal v pařížském exilu

1959 přesídlil do Portugalska, působil na lisabonské Technické univerzitě, byl ředitelem Vysoké divadelní a filmové školy

1984–1987 ředitel a později dramaturg Studia lisabonského Národního divadla

1992 jeden semestr vyučoval na JAMU v Brně

Žije v Lisabonu, je členem Svazu portugalských spisovatelů

Z básnického díla

Sláva uřknutí (Praha, 1945)

Vzduch (Praha, 1946)

První věta (Praha, 1946)

Malé lásky (básně v próze, Praha, 1946)

Jarmark (Praha, 1947)

Černý bílý, nevím (básně, Kolín n. R., 1973)

Nástroje paměti (Mnichov, 1982)

Soukromé sklenářství v Brně (1991)

Final rondi (Brno, 1992)

Daleko, blízko (Praha,1993)

Oprava houslí a kytar (Praha, 1995)

Krleš (Brno,1998)

Příští poezie (Praha, 2001)

Milostná stěhování (Brno, 2001)

Rosa definitiva (Praha, 2007)

8.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Martin Janeček
12

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Předvolební debata v deníku 19.10.2017
1 13

Co vám evokují provokativní plastiky Davida Černého? Deník se ptá politiků

Hyenismus v ulicích měst: Využívají postižení druhých, aby mohli krást

Lýdia a Isabela. Dvě devatenáctileté Rumunky se ve středu kolem 14 hodiny snažily přesvědčit na zlínském náměstí Míru kolemjdoucí, že jsou hluchoněmé Češky, které vybírají finanční pomoc pro postižené spoluobčany, vše pod vlajkou EU. Ti, kteří jim naletěli, museli do předem připraveného formuláře uvést své jméno, adresu, částku kterou přispívají a podpis.

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

AKTUALIZUJEME

Dva lidé zemřeli v Jirkově kvůli šesti stovkám. Žhář půjde na 15 let do vězení

Pachatel nalil na dveře toluen a zapálil ho. Obyvatelé bytu se už nedostali ven.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení