Design, v němž se máme cítit jako vítaní hosté

Jejich tvorbou se v Evropě v padesátých letech inspiroval design známý nejčastěji pod názvem „bruselský styl“, jak jej představila především světová výstava Expo 58 v Bruselu.

Pražský návštěvník, který mohl v nedávných měsících zhlédnout výstavu inspirovanou 50. výročím bruselského expa, má nyní možnost srovnání s původní inspirativní tvorbou manželů Eamesových. Jejich tvorba je charakterizována odlehčenou konstrukcí a pestrou barevností i mimořádnou snahou o pohodlnost využitím tvarů vycházejících z anatomie lidského těla.

Kromě zmíněných plastových materiálů, které následovaly po experimentech s tvarovanou překližkou, jsou pro tvorbu Eamesových charakteristické výrobky z lehkého drátu a hliníku. Vývoj jejich návrhů má svůj počátek v období druhé světové války, kdy pracovali na odlehčeném vybavení interiérů válečných lodí a letadel, přičemž hlavním materiálem byla ohýbaná překližka. Tak vznikla i jejich první židle z tohoto materiálu. Teprve později pak Eamesovi objevili možnosti sklolaminátu se škálou trojrozměrného formování, pestrobarevné palety a především bezkonkurenční lehkosti.

Sledujeme-li dnes jejich kancelářský nábytek na hliníkovém podnoží, můžeme dostatečně ocenit jeho nadčasovost, která se dnes opět uplatňuje ve vybavení „počítačových“ kanceláří. Ovšem tvorbu Eamesových nelze omezovat pouze na USA. Už Eamesovy začátky jsou spjaty s finskými architekty Elielem a Eerem Saarinenovými. První byl Eamesův učitel, druhý jeho spolužák. Při studiích u Eliela Saarinena v Michiganu se Charles Eames setkal se svou budoucí ženou Ray. Ta se věnovala sochařství, ale z jejich spolupráce vzešel za válečných let jejich první praktický výrobek – lůžko z ohýbané překližky pro transport raněných námořníků.

Nicméně propagátorem a prodejcem nábytku Eamesových se stal Herman Miller a výrobce kancelářského nábytku Vitra ve Weilu nad Rýnem. Areál Vitra design muzea a továrna Vitra s budovou od Franka Gehryho, Zahy Hadidi s drobnými stavbami Evy Jiřičné a dalších je dnes mekka moderního designu a architektury. Eamesovo muzeum, stejně jako Eamesův dům v Kalifornii, spravuje dnes Eamesova nadace.

Host do domu, Bůh do domu

Vnuk Eamesových a ředitel Eames Office Eames Demetrios při příležitosti zahájení výstavy zavzpomínal na zakladatelskou dvojici i na dětství strávené ve společenství hraček z tvůrčí dílny Eamesových. Připomněl, jakým způsobem nadace pečuje o zachování odkazu Eamesových a jak dohlíží na dodržování instalací výstav ve stylu Eamesových i továrny Vitra. Upozornil, že myšlenky, které stojí za krásnými předměty, jež vyšly z jejich rukou, jsou stejně důležité jako předměty samy.

Charles Eames prý říkal, že volí takový design, aby se v něm uživatel cítil jako vítaný host. Vztah mezi hostitelem a hostem by prý měl být v duchu dávného úsloví „Host do domu, Bůh do domu“. Když zavzpomínal na hračky, jimiž byl v dětství obklopen, řekl, že „hračky nejsou tak nevinné, jak vypadají. Nesou v sobě zakódovanou myšlenku jako poselství pro budoucnost.“

Kromě designérské tvorby Eamesových doprovázejí expozici i historické fotografie a materiály, filmy a komentáře. Výstava v UMPRUM museu potrvá do 2. listopadu.