Harold Pinter patřil k nejvýznamnějším osobnostem britské kultury posledního půlstoletí; byl jedním z průkopníků a důležitých představitelů absurdního dramatu, ale také básníkem, hercem, divadelním režisérem.

Stejně velký rozruch jako svými dramaty budil i radikálními levicovými politickými názory. V mládí kvůli svému pacifismu odmítl nastoupit vojenskou službu, v posledních letech se zase výrazně angažoval na straně odpůrců války v Afghánistánů či Iráku – patřil k nejtvrdším kritikům amerického prezidenta George Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira.

Pinter se narodil v londýnském East Endu v roce 1930. Studoval na Královské akademii dramatických umění, studia však nedokončil. Nějaký čas se věnoval herectví, poté začal psát (a koncem šedesátých let i režírovat) divadelní hry.

Je autorem tří desítek dramat, skečů, televizních scénářů i rozhlasových her. Debutoval v roce 1957 hrou Pokoj, ale k jeho nejslavnějším dramatům patří Správce, Narozeniny, Návrat domů, Mechanický číšník a řada dalších. Od druhé poloviny 60. let je Pinter uváděn i na českých scénách. Neméně úspěšný byl Harold Pinter i jako filmový autor – napsal mj. scénáře k slavným filmům Quillerovo memorandum, Sluha, Poslední magnát, Francouzova milenka či Slídil. Od 60. let se prakticky až do své smrti objevoval tu a tam také na obrazovce či plátně v menších rolích – v posledních letech mj. ve filmech Mansfieldské sídlo, Agent z Panamy či Slídil.

(kul)