Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bude objasněna legendami opředená smrt Tycha Brahe?

Praha - Tycho Brahe, proslulý astronom, který v závěru svého života působil na dvoře císaře Rudolfa Habsburského a je pohřben v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí, je opředen mnoha tajemstvími. Zatím posledním je záhada okolo jeho případné exhumace.

17.2.2009
SDÍLEJ:

Práce vědců na hrobu s lidskými pozůstatky. Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Minulý měsíc proběhla médii zpráva o tom, že chtějí dánští vědci tělo Braha vyzvednout a dále zkoumat. Od té doby se však nic neděje a nikdo o exhumaci nepožádal. „O celé kauze vím z médií, ale oficiálně se na náš odbor nikdo neobrátil,“ říká Jan Kněžínek, ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu. „V této věci se zatím nic neděje, na náš ústav se nikdo se žádostí o posudek neobrátil,“ informuje Jana Maříková-Kubková, tisková mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd. „Ani na nás se oficiálně nikdo neobrátil,“ potvrzuje Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu.

Vše pravděpodobně odstartoval článek v německém Der Spiegel, z něhož informace převzala některá česká média. Dánský historik Peter Christensen údajně objevil ve stockholmské knihovně deník švédského šlechtice Erika Braha, který se tu z vraždy svého vzdáleného příbuzného v Praze vyznává. Na vražednou misi ho měl vyslat dánský král Kristian IV., aby astronoma potrestal za dávné pletky s jeho matkou Sofií.

Teorie o otrávení vychází kromě nálezu deníku hlavně z analýzy Brahových vousů, ve kterých byla nalezena rtuť. V roce 1901 byla hrobka Tycha Brahe poprvé otevřena a ostatky podrobeny zkoumání. Antropolog Jindřich Matiegka, pozdější rektor Univerzity Karlovy, odebral z hrobu pramen Brahových vousů a předal jej Národnímu muzeu. To o devadesát let později dalo relikvii dánskému velvyslanci v Praze. Přes něj se vousy dostaly k toxikologovi Bentu Kaempemu z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity. Kaempe se svými kolegy našel ve vzorku vysoké množství rtuti, více než 100krát převyšující obvyklé množství, čímž podpořil příznivce teorií o zavraždění astronoma.

„V této věci vyjadřujeme lehkou skepsi. Sice zde v loňském roce nějaký Dán byl, ale oficiálně nás nikdo o exhumaci nepožádal a místo toho se věc dostala do médií. Snad nakonec jde pouze o mediální bublinu,“ říká farář z Týnského chrámu Vladimír Kellnar. Jestli tedy nakonec k exhumaci dojde je otázka.

Většina vědců si navíc stále myslí, že Braha nikdo nezavraždil. Rtuť ve vousech o vraždě nevypovídá, protože existuje řada jiných cest, jak se tam mohla dostat. Jednou ze zálib slavného astronoma byla alchymie, v níž je tekutý kov důležitou ingrediencí. V té době byla rtuť také častou součástí léků a o Brahovi bylo známo, že se jejich přípravou zabýval a sám si je aplikoval.

Podle legendy zemřel astronom na prasknutí močového měchýře, když čekal na audienci u císaře a nechtěl si odskočit. Pověst je oblíbená především mezi vysokoškolskými studenty, kteří často hrají hru na Tychona, přičemž se snaží vypít co nejvíce piv bez návštěvy toalet. Každý lékař však tuto legendu bez problému vyvrátí. Slavný učenec zřejmě zemřel na otravu zplodinami látkové výměny v důsledku selhání močového systému. Prvotních důvodů mohlo být mnoho, od ledvinového kamene, přes zánět močových cest až po zvětšenou prostatu.

Teorie o vraždě tak možná nakonec zapadne mezi ostatní legendy obestírající slavného učence.

Exhumaci neušla téměř žádná významná osobnost

Kdyby byla takováto exhumace všemi příslušnými institucemi nakonec povolena, jednalo by se o mimořádnou událost, ke které v Praze nedošlo již několik desítek let. Slavný učenec již byl jednou exhumován a sice v roce 1901, kdy byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do cínové rakve a byl mu odebrán vzorek vousů.

V průběhu 20. století byla týmem profesora Emanuela Vlčka exhumována a zkoumána většina významných osobností české historie. Kromě českých knížat, například svatého Václava, Oldřicha a Břetislava I., a králů, například Přemysla Otakara I., Jana Lucemburského, Jiřího z Poděbrad či Rudolfa Habsburského, to byli například manželky českých panovníků, spisovatel Karel Hynek Mácha a hudební skladatelé Bedřich Smetana a Bohuslav Martinů.

„V současnosti by to již nebylo možné, dnes postupujeme úplně jinak. Když byla například nedávno zkoumána hrobka Karla IV., výsledkem několika projektů byl průzkum mikrokamerou otvorem o průměru 3,8 centimetru,“ říká Jana Maříková-Kubková, archeoložka a tisková mluvčí Archeologického ústavu Akademie Věd ČR a dodává: „Navíc jsou dnes výsledky Vlčkova výzkumu silně zpochybňovány.“

Antropolog Vlček si ke svým výzkumům pouze zřídkakdy přizval archeology a proto v hrobkách zanechal destruktivní stopy. „Když zkoumal ochozové sarkofágy, porušil Vlček pouze klid mrtvých, v ostatních případech způsobil jeho průzkum nedozírné škody. Navíc lékařská věda jde tak rychle kupředu, že bychom museli těla exhumovat každých deset let, abychom o těchto lidech věděli úplně všechno,“ odmítá další podobné průzkumy Maříková-Kubková.

„Exhumaci v případě Tycha Brahe se příliš nebráníme, ale zároveň neočekáváme žádné epochální objevy. Hrob byl již jednou otevřen a ostatky zkoumány. Takže je to spíše otázka piety. Nepřišlo by mi příliš vhodné, kdyby byly ostatky vystavovány, jako se tomu často děje při různých výstavách,“ poznamenává Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického odboru národního památkového ústavu. „Zkoumání Emanuela Vlčka byla ve své době přelomová. Výzkumy prokázaly tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost, mnohdy do té doby neznámý individuální věk, zdravotní stav či prodělané choroby. U některých Přemyslovců ani nebyla jistá totožnost. Je ovšem pravda, že dnes by se k průzkumům přistupovalo patrně jinak,“ dodává Dragoun.

Autor: Jan Piroch

17.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT