„Na začátku byly dva nápady,“ řekl režisér. „Jeden můj známý, kritik Otto Reiter – který proslul tím, že psal recenze zásadně pod různými jmény a prezentoval v nich různé názory – se stal obětí zvláštního člověka.

Ve Vídni potkal uprchlíka ze Sarajeva, Dušku, kterého neprozřetelně pozval k sobě domů – a on u něj zůstal několik let! Úplně mu rozvrátil život…“ Další inspiraci režisér získal od známého v Petrohradu, který prý byl povahou téměř totožný s Duškou. „Nezapomenu, jak mě tenhle Rus vláčel hodinu po městě, aby mi v reálu ukázal, co znamená anglické slovo „tunel“, které se klopotně naučil,“ usmíval se Stelling, jehož Dušku vybrala národní akademie na nominaci na Oscara, ale holandští diváci prý film moc neocenili. Zato ve východní Evropě a Itálii slavil film úspěch.

„Netuším, proč mé filmy naše publikum nebere,“ posteskl si režisér. V Utrechtu, kde žije, koupil nedávno policejní stanici a přebudoval ji na čtyři kinosály a kavárnu. „Lidé se nepotřebují na filmy jen dívat, ale také se setkávat a povídat si o nich,“ míní tvůrce, který připravuje nový film, volně podle Čechova a za ruské peníze. „Je to zvláštní, ale Rusové mi mé projekty chtějí platit. A to je vlastně dobře,“ uzavírá režisér.

(ska)