Kromě nakladatelských prodejních stánků návštěvníky lákala řada autogramiád a autorských čtení. Vzhledem k tomu, že letošní veletrh měl jako hlavní téma lásku, připravil český PEN klub celý cyklus, při němž jeho členové četli své básně i prózy na toto téma.

V rámci veletrhu byly jako každoročně uděleny ceny za nejkrásnější knihu. Cenu pro nejpřínosnější knihu z oblasti politické literatury 18. Podzimního knižního veletrhu udělila Evropská akademie pro demokracii knize Františka Emmerta Druhá světová válka: Češi a Slováci, kterou vydalo nakladatelství Computer press. Unikátní publikace koncipovaná jako „muzeum v knize“ dokumentuje průběh druhé světové války v bývalém Československu od sudetské krize v roce 1938 až po národní povstání a osvobození v květnu 1945. Obsahuje více než 200 fotografií z Národního archivu, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé, 33 archivních dokumentů zasunutých přímo do stránek a CD s 13 autentickými nahrávkami, které podtrhují dobovou atmosféru.

Cenu Kraje Vysočina za nejkrásnější naučnou knihu získal titul Být dlužen duši. Kniha, kterou napsal Aleš Palán a vydalo ji nakladatelství Host, je věnována významnému regionálnímu nakladateli Josefu Florianovi, který za čtyřicet let činnosti vydal přes 400 mnohdy zásadních knižních publikací.

Cenu za nejkrásnější beletristickou knihu 18. Podzimního knižního veletrhu, kterou udělilo město Havlíčkův Brod, získalo nakladatelství Karolinum za knihu Klapzubova jedenáctka od Eduarda Basse. Klasická kniha nyní vyšla v novém grafickém provedení Zdeňka Zieglera a s poutavými barevnými ilustracemi Jiřího Gruse.

Cena pro nejkrásnější dětskou knihu patří publikaci výtvarníka-spisovatele žijícího v New Yorku Petra Síse Zeď, kterou vydalo nakladatelství Labyrint. Kniha malým čtenářům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé.

Soutěž pro autory

Velkou pozornost poutala rovněž soutěž nazvaná Dopište Obermannovou! Ta navazuje na předchozí úspěšné ročníky, kdy účastníci soutěže měli dopsat text Michala Viewegha a Ivana Klímy. Úkolem soutěžících bylo dopsat povídku jedné z nejpopulárnějších českých spisovatelek Ireny Obermannové, která se tentokrát poprvé neodehrává na Podzimním knižním veletrhu.

Soutěž pořádal Podzimní knižní veletrh ve spolupráci s Krajskou knihovnou Vysočiny, Českým rozhlasem Region a Jihlavským deníkem. Soutěže, pro niž Irena Obermannová speciálně napsala svůj záměrně nedokončený text, se od 30. dubna do 30. června zúčastnilo celkem 129 soutěžících, z nichž podle ředitelky krajské knihovny Veroniky Peslerové byly dvě třetiny žen a jedna třetina mužů. Porota vybrala deset nejlepších prací, z nichž Irena Obermannová zvolila tři vítěze.

Cena za talent

Pro třetí místo vybrala Obermannová dokončení s názvem Polární záře od Lindy Hroníkové z Prahy 4. „Hezký nápad se zapojením jiné knížky s jiným příběhem do děje, v němž autorka mile využívá prostředí knihkupectví“ - tak ocenila tento text Irena Obermannová.

Pro druhé místo zvolila spisovatelka text s názvem Místa v knížkách a místa u stolu od Jana Kalety z Urbanova. „Autor se velmi dobře zhostil rozehrané partie a uváženě přemýšlel o dalších tazích. Jako by se řídil známou poučkou, že pokud v dramatu visí na stěně puška, je nutno z ní vystřelit,“ zdůvodnila svůj výběr Obermannová. „Všechny motivy využil ve prospěch autorského sdělení. To sice nebylo nikterak mimořádné, nicméně autora jako jediného napadlo udělat z jednoho z hrdinů pachatele.“

Zajímavé bylo sdělení Obermannové, že Kaleta jako „jediný ze soutěžících to dopsal tak, jak bych to dopsala já…“ Na otázku, proč tedy získal druhé a nikoli první místo, Obermannová odpověděla, že autorka, která zvítězila, „to vymyslela ještě lépe než já“.

Tou vítězkou se stala Olga Anna-Marie Lisová z Prahy 8 s textem nazvaným Volání z loďky. „U této povídky hodnotím osobitý styl vyprávění a originalitu. Autorka se jako jediná nezabývala pitím kávy v knihkupectví, ale šla dál a hlouběji. Její styl je neokázalý, ale přitom vynalézavý,“ sdělila Obermannová, ale neodpustila si poznámku, že s uděleném prvního místa trochu váhala, protože v textu je několik gramatických chyb či překlepů. „Nakonec jsem se rozhodla ocenit talent,“ zdůvodnila svůj verdikt.