* Věříte v sílu humoru?
Věřím. Je to zdravý způsob vyrovnávání se s realitou světa.

* Myslíte si, že se politici vašich vtipů bojí?
Nezajímá mě, jaký postoj mají politici k mým kresbám. Pokud bych o tom začal přemýšlet, sám sebe bych tím omezoval. Samozřejmě se může stát, že někomu mohu kresbou ublížit, ale veřejný činitel musí počítat s tím, že jeho činy budou hodnotit voliči, média a tedy i karikaturisté. Má práce je v podstatě shodná s prací komentátora, který si na věc vytvoří názor a potom za něj nese odpovědnost.

* Ozval se vám už někdo po trefený?
Zatím ne. Považoval bych to za nedůstojné z jeho strany. Navíc se zásadně vyhýbám kresbám, které jsou prvoplánově urážlivé. Tím ovšem nevylučuji, že se někoho mé kresby mohou dotknout.

* Nakreslil byste karikaturu Mohameda?

Za normálních okolností ano. Pokud je kresba určena inteligentnímu divákovi bez handicapu a obsahuje nějaké obecnější sdělení, v podstatě není nic, co bych nenakreslil. Autocenzura nabývá na důležitosti tehdy, kdy je karikatura určena čtenáři nějakým způsobem oslabenému. Pak se pohybuji na hraně a je pouze otázkou citu, co použít a co už ne. Podstatou karikatury, jak já ji chápu, je provokace k přemýšlení a sebereflexi, ne k násilí na majetku a už vůbec ne na životech.

* Sledujete v politické satiře nějaké změny - třeba ubývání tvůrčí svobody?
Nepociťuji ubývání tvůrčí svobody, naopak. Jsem omezen pouze vlastní autocenzurou a samozřejmě zaměřením listu, což někteří autoři mylně považují za cenzuru. Mám tu kliku, že mi zaměření Mladé fronty Dnes vyhovuje. Občas se stane, že pošlu kresbu, kterou sám považuji kvůli výrazu nebo adresnosti na hranici únosnosti, a čekám, co na to redakce.

* Už vám někdy šéfredaktor hodil kresbu na hlavu?
Stalo se mi, že mi nepřijali kresbu, když obsahovala nějaký vulgární výraz.

* Vysvětlete mi, proč se největším novinářským otloukánkem stal Jiří Paroubek, a to i dnes, kdy už není politikem č. 1?
Protože si o to sám koleduje. Jeho ješitnost a samolibost přímo vyzývá k tomu, aby si z něho člověk utahoval. Je dostatečně výrazným politikem, aby byl zajímavý pro karikaturistu a dobře se kreslí. Jeho změny názorů jsou také vděčným terčem. Památný je jeho stupínek v televizní debatě s Topolánkem. Ač vystupuje sebevědomě, tuším za tím vlastní nejistotu a snahu sám sobě i okolí neustále něco dokazovat a to mě jako karikaturistu samozřejmě provokuje.

* Nemůžu si pomoci, ale mně to připomíná, jako by se všichni ve třídě domluvili na jednoho tlouštíka a mydlí do něj hlava nehlava, zatímco řada jiných výtečníků donáší řediteli, krade svačiny a kouří na záchodě. Ale asi mají to štěstí, že se špatně kreslí…
Udělal jsem krátkou revizi karikatur za tento rok a vyšlo mi, že nejčastěji jsem kreslil Topolánka (23), Paroubka (21), Klause (17) a Čunka (14).

Troufám si tvrdit, že to odpovídá jejich postavení a jejich vlivu na českou politiku. Je ale fakt, že při rozhodování, koho nakreslit, zvažuji více faktorů. Například je-li tvář dotyčného dostatečně známá veřejnosti.

Samozřejmě velkou roli hraje, nakolik je tvář karikovaného výrazná a jestli jsem schopen ji dostat do své zkratky. Nejhůře se kreslí nevýrazní hezouni.

* Mimochodem, už jste někdy kreslil Marka Dalíka?
Ano, Marka Dalíka jsem nakreslil, ale nejsem si jist, jestli si toho někdo všiml, protože jeho tvář není moc v povědomí.

* Ve vašich kresbách nacházím ještě jeden živý terč, do nějž se strefujete obzvlášť jedovatými šípy - Miroslava Kalouska.
Kalousek se mi dobře kreslí nejen pro snadno zapamatovatelnou tvář, ale i pro jeho pojetí lidovecké politiky. Ale co se týče četnosti kreseb, výrazně zaostává za jinými postavami našeho politického dění.

* Nemyslíte, že humorista spáchá profesní sebevraždu, když se zapojí do kampaně politické strany, jako to udělal Vladimír Jiránek v případě ODS?

Nemyslím. Je otázkou každého z nás, upřednostníme-li své občanské postoje před profesními, v tom je naše nabytá svoboda, máme na výběr. To, že tento postoj karikaturistu v očích některých lidí může diskvalifikovat, je jasné, ale to karikaturista řeší v podstatě u každé kresby.

* Koho jste volil?
Moje věc.

* Kromě karikatur malujete i „vážné“ obrazy. Jste tedy rozervaným umělcem, který přes den maluje Paroubky a po nocích zátiší?

Necítím se rozervaným umělcem. Kromě malování olejů, akvarelů a pastelů se věnuji i keramice, hraji na kytaru a akordeon a skládám si písničky. Vše právě proto, abych byl celistvým a nikoli rozervaným. A kreslení karikatur do novin považuji daleko více za novinařinu než za umění.

* Často si děláte legraci z institutu demokracie. Víte o lepším systému?

Nevím. Ale to neznamená, že demokracie, zejména ta naše, není někdy k smíchu.