Oponenti tvrdí, že zvýšená daň by zhoršila podmínky vydávání a šíření literatury a říkají, že v Evropě je běžná pětiprocentní, či dokonce nulová daň na tyto služby. "Od DPH jsou knihy zcela osvobozeny ve Velké Británii, v Norsku, Irsku, Rumunsku a na Kypru, nižší než pětiprocentní daň je v Řecku, Itálii, Lucembursku, Španělsku a Švýcarsku," uvádí se ve společném prohlášení Obce spisovatelů, Svazu českých knihkupců a nakladatelů a vedení Národní knihovny.

Menší daňové zvýhodnění knih, než jaké by přinesl realizovaný návrh daňové reformy, má podle nich v celé Evropě kromě Švýcarska, kde jsou však knihy zatíženy DPH ve výši pouhých 2,4 procenta, a Dánska pouze pětice postkomunistických zemí: Bělorusko, Albánie, Bulharsko, Slovensko a Ukrajina.

O zdanění knih se vedl spor již na počátku 90. let, tehdy se prosadila pětiprocentní daň, která podle autorů prohlášení chrání kulturu. "Tržní podmínky neohrožují rozvoj a vydávání literatury, ovšem za podmínky, že kniha není považována za pouhé zboží, ale je státem i soukromými institucemi ochraňována a podporována jako kulturní statek," uvádějí. Dodávají, že zvýšení DPH na devět procent tuto rovnováhu může narušit.

Vyšší DPH podle autorů prohlášení ovlivní cenu knih, čímž ztíží jejich dostupnost i v knihovnách, neboť většina knihoven své fondy doplňuje nákupem. Nakladatelům ztíží zejména vydávání nízkonákladových knih. Ohrozí existenci knihkupectví zejména v malých městech a obcích. "Jsme proto přesvědčeni, že zvýšení DPH z knih míří proti rozvoji národní literatury a vzdělanosti," uvádějí. Do konečné ceny knihy se ale promítá řada faktorů, z nichž daň z přidané hodnoty je jen jedním.