Tehdy byl pozván univerzitou ve skotském Glasgow, aby se v cyklu tzv. Giffordových přednášek zamyslel nad existencí boží.

Způsob Saganových přednášek mohou tyto záznamy zprostředkovat jen částečně, ale obrovský zájem studentů o Saganův originální výklad jeho pohledu na vesmír, na možnost inteligentního života na jiných planetách či vztah náboženství a vědeckého poznání dosvědčuje i Saganova manželka, spoluautorka a editorka těchto přednášek Ann Druyanová. Ta jako titul knihy zvolila variaci názvu díla amerického filozofa Williama Jamese Druhy náboženské zkušenosti. Pro Saganovy přednášky prý bylo třeba stále větších sálů, aby pojaly příval posluchačstva. Carl Sagan byl totiž ve vědeckém světě mimořádnou osobností, hrál zásadní roli v americkém vesmírném programu, pracoval na řadě vesmírných projektů, dvakrát obdržel medaili NASA za výjimečný vědecký úspěch a kromě toho získal řadu dalších ocenění..

Sagan se v přednáškách hluboce zamýšlí nad otázkou, zda vesmír je božím dílem, či vznikl náhodnou evolucí. Pokud Bůh stvořil vesmír tak, aby z něho vzešli inteligentní lidé, jak zní „silná verze antropického principu“, pokládá si Sagan otázku: Co se stane, jestliže lidstvo zničí samo sebe? „To by totiž učinilo celý projekt trochu nesmyslným“, namítá sám a pokračuje: „Ztratil by vesmír bez člověka účel? Budeme-li věřit silné verzi, mohli bychom usuzovat buďto a) že vesmír nestvořil všemocný a vševědoucí Bůh, tj. že to byl spíš nekvalifikovaný kosmický inženýr, nebo b) že se lidské bytosti samy nezničí.

Každá z obou těchto alternativ si zasluhuje pozornost a stála by za prozkoumání. Avšak druhá z obou větví rozcestí v sobě zahrnuje velmi nebezpečný fatalismus. Představa naší vyvolenosti, nebo dokonce naší nezničitelnosti, je něco, s čím se osobně nemůžu ztotožnit,“ prohlašuje Sagan. Odtud plyne i jeho neustálé varování před sebezničujícími tendencemi lidstva, před poškozováním životního prostředí či hazardem s jadernými zbraněmi.

Přístup k pojmu Bůh je u Sagana poctivý a mnohostranný, přičemž bere v úvahu učení nejrůznějších náboženství: „Jestli zde máme debatovat o ideji Boha a omezit se při tom na racionální argumenty, pak je rozhodně užitečné vědět, o čem mluvíme, když říkáme »Bůh«. Ukazuje se, že to není tak jednoduché,“ zamýšlí se a poté hledá nejrůznější argumenty, alternativy, pojetí a vše kriticky zkoumá. V závěru této přednášky citoval řeckého autora Protagora z 5. století před Kristem: „Pokud jde o bohy, nemám žádné prostředky, jak je poznat, ať již existují, nebo neexistují. Mému poznání brání mnohé. Mezi jiným fakt, že bohové nejsou nikdy vidět.“

Jednu přednášku věnoval Sagan také něčemu, co nazval „mimozemšťanským folklorem“: hypotéze o pradávných astronautech a hypotéze o neidentifikovaných létajících objektech (UFO). Kriticky hodnotí Dänikenovy knihy a poukazuje také na blízkost různých okrajových náboženství či pseudovědeckých skupin, spiritistů, dianetiků a dalších nadšenců.

Nejširšímu publiku byl určen Saganův třináctidílný televizní seriál Kosmos, podobně jako stejnojmenná kniha, či třeba pozoruhodná monografie věnovaná kometám, nebo mnohé další publikace zabývající se zejména existencí života nejen na Zemi. V českém překladu jeho díla vydává především nakladatelství Eminent, zatímco kniha jeho „Giffordských přednášek“ vyšla v nakladatelství Práh.

Carl Sagan: Druhy vědecké zkušenosti.
Osobní pohled na hledání Boha a vesmírné inteligence Editor Ann Druyanová Přeložil Blumfeld S. M.
Nakladatelství Práh, 224 stran, 299 Kč.