Proto jsou postavy buď průzračně čisté, nebo do kostí prožrané nemravností. Co ale tato moralita o vítězství dobra nad zlem nabídne dnešnímu publiku?

Na jedné straně můžeme argumentovat, že Giraudouxova vize o zničení země finančníky a ropnými magnáty v době ozonových děr a globálního oteplování je stále aktuální. Na druhé straně je ale naivita hry pro dnešní diváckou veřejnost téměř neunesitelná. Zachraňuje ji snad jen vtip a místy až dadaistická hravost, která se projevuje převážně v replikách hlavní postavy Aurelie.

Inscenace Divadla na Vinohradech (režie Karel Kříž) tuto hravost vyjadřuje více méně vnějšími prostředky – kostýmy, pokusem o rozverné pohyby a tanečky. S veselými kostýmy a výrazným líčením kladných postav kontrastuje unylost těch špatných – šedé obleky a mouka na tvářích jako výraz uniformity. Nejvíce humoru ze hry samotné se nakonec vytěžilo z divácky vděčné scény, v níž se Aurelie (Daniela Kolářová) setkává s dalšími „šílenými babami“. Jiřina Jirásková, Hana Maciuchová a Lucie Jiřičková tu rozehrají radostné víření fantazie a vtipu. Herectví se ale jinak drží černobílého výkladu většiny postav (groteskní stylizace bankéřů, panenkovitá Irma, panákovitý Pierre a další figurky). Do středu inscenace jsou tedy postaveni Aurelie a Hadrář jako hlasatelé osvětných myšlenek hry.

Bláznivá Aurelie Daniely Kolářové se potácí mezisnem a realitou. Je nám sympatická svou bezprostředností a elánem, ale za jejím talentem radovat se z každé maličkosti vycítíme i smutek. Herečka je bohužel trochu monotónní a rychlým odříkáváním replik často nechá zaniknout nuancím a slovním hříčkám. Přesto jevišti naprosto kraluje a neohrozí ji ani její hlavní spoluhráč Ladislav Frej (Hadrář), kterého ovšem již v šesté řadě nenímocslyšet.

Režie se nesnaží o rádoby nápadité inovace a aktualizace, naopak nechává Giraudouxovu hru působit samu o sobě. Pro většinu je asi příliš jednoduchá a moralizující, ale snad někoho potěší svým poetickým nádechem pohádky pro dospělé.

 

Jean Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot
Překlad: Karel Kraus
Uprava: Vlasta Gallerová
Režie: Karel Kříž
Hudba: Vladimír Franz
Dramaturgie: Kristina Žantovská
Scéna: Erlend Hella Matre
Premiéra 23. 3. 2007 v Divadle na Vinohradech.