Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lustig: Fašismus začíná slovy a končí vraždou

Strakonice - Spisovatel Arnošt Lustig přijal pozvání do strakonického gymnázia, ve kterém studentům vyprávěl o Franzi Kafkovi, Maxu Brodovi a o svých zážitcích z koncentračního tábora v Osvětimi. Ten před několika týdny někteří studenti navštívili v rámci školních osnov. Po besedě poskytl Arnošt Lustig Strakonickému deníku rozhovor.

13.7.2009
SDÍLEJ:

Arnošt LustigFoto:

Nepovažujte to za kompliment, ale vypadáte výborně. Čím se udržujete ve formě?
Ve formě se vůbec necítím, spíš jako ruina. No ale, mohlo to být horší, takže jsem spokojený.

Vážně vypadáte dobře. Cvičíte?
Chodím pěšky.

Nepoužíváte auto?
Používám, ale k autu chodím pěšky.

V Českém dialogu, což je měsíčník pro Čechy doma a v zahraničí, napsala Venda Šebrlová, že kdyby o životě českých Židů nevyšla žádná jiná kniha než Dita Saxová, stačilo by to na věky. Tato kniha by prý neměla chybět v žádné moudré rodině. To vás jistě těší.
To ano. Pokud jde o Ditu Saxovou, potkal jsem dvě dívky, které se jmenovaly Dita, protože rodičům se knížka Dita Saxová líbila. Jedna dívka se dokonce jmenuje Dita Saxová. Potkal jsem ji na Moravě a bylo to velice příjemné, stejně jako ten citát ve vaší otázce. Děkuju. Až ten rozhovor napíšete, tak mi ho pošlete, dám si ten citát na obálku.

Čím si vysvětlujete téměř beztrestný růst neonacismu ve společnosti – nejen české?
Je to asi tím, že v každé společnosti existuje elita a spodina. Zbytek je průměr, to jsou lidé, kteří nechtějí být hrdiny, chtějí žít svůj život užitečně a pokud možno pohodlně. Bohužel, mezi těmito lidmi je hodně lhostejnosti, která napomáhá extremismu. Jedna z mých postav říká o lhostejnosti, že to je propast, kterou hloubí člověk v sobě, kolem sebe, pro sebe i pro druhé. V Čechách mě mrzí jedna věc. Národ, který byl určen k vyhlazení jako číslo dvě po Židech, si nevzpomíná na to, že každý fašismus, každý extremismus začíná slovy a končí vraždou. To by měla brát policie výrazněji na vědomí.

Ta zlá slova se v naší společnosti začínají zase objevovat. Vnímáte to?
Ano. Jsou to přesně ta slova, která jako by byla ozvěnou toho, co se ozývalo od roku 1938 v Evropě. Někteří lidé si ani neuvědomují, že jsou fašisty a že jsou na velice srázné cestě dolů.

Pane profesore, učíte mladé lidi, setkáváte se s nimi. Mají zájem o historii?
Někteří ano.

Při besedě se strakonickými gymnazisty jste byl vtipný, vyprávěl anekdotu za anekdotou. Promiňte, ale měl jsem pocit, že se vzpomínkám na Osvětim úmyslně vyhýbáte.
Já se jim nevyhýbám, ale nejsem schopen Osvětim popsat tak, aby to byl věrný popis, protože pobyt tam je nesdělitelný. To je výhoda i nevýhoda Němců.

V čem jste nacházel sílu k přežití v pekle koncentračního tábora?
To, že jsem přežil, byla jenom otázka náhody a štěstí. Každý, kdo přežil Osvětim, přežil jenom proto, že zabili někoho místo něho. Je jenom štěstím, v uvozovkách, nevědět koho zabili. Ale pořád je to velmi nepříjemný pocit, je to pocit viny bez viny. Proto se mi těžko mluví o Osvětimi.

A tak jste začal psát?
Psát jsem začal proto, že tomu, co jsem vyprávěl, nikdo nevěřil. Objevil jsem přitom zvláštní věc - i lehkomyslného člověka, když začne psát, se zmocní odpovědnost, o které předtím nevěděl. Chtěl jsem to vždycky udělat lépe. Říkal jsem si, tolik bylo chytřejších, nadanějších, ale ti to napsat nemůžou, protože je zabili. Takže když to píšu já, mám odpovědnost za ty zabité.

Strakoničtí studenti nedávno ukončili projekt Zmizelí sousedé, ve kterém společně s profesorem Pavlem Sekyrkou pátrali po židovských spoluobčanech žijících kdysi na Strakonicku a pohlcených holocaustem. Studentům se dokonce podařilo vydat publikaci, k níž jste napsal předmluvu, a sehnat peníze na důstojné memento v podobě sedmiramenného svícnu. Co říkáte tomuto způsobu připomínání si historie?
Je to nesmírně důležitý projekt. Úžasný. Chtěl bych jen dodat, že Pavel Sekyrka je vzácný člověk, velmi inteligentní učitel a humanista první kategorie, který má organizační schopnosti, talent, energii a nadání dokončit, co začal.

Sám učíte mladé, začínající spisovatele a scenáristy. Co jim vštěpujete, aby psali dobře?
Nic. Já se s nimi jen bavím jako v kavárně o světových spisovatelích jako jsou Turgeněv, Tolstoj, Fitzgerald, Hemingway, Čapek, Kundera, Hrabal nebo Škvorecký. To je to jediný, co se dá s mladými spisovateli dělat. Zákony svého psaní si musí v praxi objevit sami, protože každý je jiný. Ale je to příjemný seminář.

Jste jako spisovatel ukázněný, píšete denně?
Nejde o kázeň, ale o vášeň. Psaní je záliba, příjemná nutnost, asi jako dělat děti. Denní taxu nemám, ale píšu denně, většinou ráno.

Svého času jste byl také šéfredaktorem české verze časopisu Playboy. Jak jste se k tomu vlastně dostal?
Když jsem přijel z Ameriky, začali tady se mnou zacházet jako s Adolfem Hejdukem kříženým s Aloisem Jiráskem. To jsem nesnesl, protože v povaze literární práce je pokora a skromnost. To proto, že nikdy nedosáhneš toho, co jsi chtěl. Nikdy. To všechno je prohraná bitva, o které čtenář neví, ale ty jo, takže si nevyskakuješ. Když mi nabídli šéfredaktora Playboy, vzal jsem to, protože jsem nechtěl být Aloisem Jiráskem. Chci být autorem, který píše, vydává a chce se učit, aby ta příští knížka byla lepší než ta minulá, což se mi nikdy nepodařilo.

Co si myslíte o sexu?
Jsme tři spisovatelé – Kundera, Škvorecký a já. Kundera si myslí, že sex v tobě probouzí ty nejhnusnější pudy, Škvorecký si zase myslí, že láska je lepší, když se do toho neplete sex, tělo a šťávy. Já mám teorii, že sex tě zlepší, že z tebe udělá ušlechtilejšího člověka, když je to sex z lásky. A už skončíme, ne?

Tak už jen poslední otázku. Které hodnoty v životě vyznáváte?
Čest, poctivost, fair play. Prostě hodnoty starých Řeků.

PETR PUČELÍK

13.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

E-neschopenka. Další promarněná šance?

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Svět žen, odvaha žít a pojídání duší. Festival divadla německého jazyka startuje

Alles klar? To je motto dalšího ročníku přehlídky divadla německého jazyka, kterou včera otevřely dvě inscenace v Karlíně a Národním divadle.   

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT