V plné sestavě si společně zanotovali a slavnostní akce tak byla zahájena hudební vložkou, během níž si největší šlágry kapely sólově zazpívali kupříkladu Milan Pitkin, Lenka Plačková či Ivo Pešák. Křtu knihy, kterou Mládek charakterizoval jako „směs prožitků a úvah duševně i fyzicky mírně vyšinutého Zuzana Hlaváčka, který nás postupně seznamuje se svojí rodinou a s vlastními zážitky a postřehy“ a která poprvé vycházela v sedmdesátých letech na pokračování ve Svobodném slově a Mladém světě, se zhostil Luděk Sobota, jehož s Mládkem pojí letité přátelství.

Šílenec šílenci

„Když mě Ivan poprosil, abych knihu pokřtil, byl jsem, musím říct, potěšenej. Ivan je můj dlouholetý kamarád. Ale živej – na rozdíl od některých, kteří už to mají za sebou. Já jsem ty povídky četl před mnoha lety. Myslím, že je docela příznačné, že to křtím já, protože se to jmenuje Zápisky šílencovy. Já sám se za šílence považuju. Dokonce mám pocit, že když tu knížku psal, myslel tak trošku na mě,“ zahájil Sobota, který se netají tím, že by se nebránil knihu namluvit do rozhlasu.

„Myslím, že Ivanova knížka je klasika. Něco jako Osudy dobrého vojáka Švejka,“ dodal Sobota bezprostředně předtím, než byla kniha slovy Soboty „ve jménu Otce, Syna i…“ pokřtěna sektem. Cyklostyl to nebyl Cédéčko vychází – s mírným zpožděním – k jubilejním únorovým narozeninám Ivana Mládka. Objevují se na něm nahrávky velmi podstatných pasáží z knihy, které namluvil autor knihy na počátku osmdesátých let.

Co, po tolika letech, vedlo nakladatelství k vydání knihy? „Kontakt na Ivana Mládka jsem získala od Pavla Kantorka. S kolegyní z nakladatelství Fragment jsme ho oslovily a byly nadšené z toho, že s námi do spolupráce šel. A to i přesto, že si myslel, že jsme dvě bláznivý ženský, který si doma knihy tisknou na cyklostylu. Až později se dozvěděl, že jsme z velkého nakladatelství. Ta spolupráce byla natolik dobrá, že v současné době pracujeme na další – přímo ďábelské knize, o níž si už teď troufám tvrdit, že bude trhákem,“ netajila nadšení Romana Homonická z Fragmentu.

Jak Zápisky vznikly? A odkud se vzala prvotní myšlenka Zápisky šílencovy sepsat? „Já většinou všechno dělám na zakázku. Psal jsem je na pokračování do různých periodik,“ prozradil se smíchem Mládek. „Lidé se mě ptají, odkud jsem ta témata a ty příběhy bral, jestli je psal sám život… Musel jsem je vymyslet. Ono to bývá tak, že historkám ze života se nikdo nesměje.

To by vám mohl potvrdit i Luděk,“ dodal jedním dechem Mládek. „Když jsem byl mladej, měl jsem tu drzost, že jsem vylezl na jeviště a často jsem nevěděl, co bude následovat. Vymýšlel jsem historky a improvizoval jsem naprosto maximálně. Teď už si to musím připravovat, sepisovat a nejhorší je, že už si to ani nepamatuju,“ přiznal se sebeironií sobě vlastní Sobota, kterého v současné době zaměstnává Směšné divadlo.