Ondřej Neff je živým monitorem novinek. Jako autor sci-fi se zajímá o vliv nových technologií na náš život, byl jedním ze zakladatelů české internetové žurnalistiky a věnuje se také trendům v oblasti digitální fotografie. Nejraději se pohybuje na hřbetě silného motocyklu. Na svém webu píšete, že science fiction není literatura, ale životní názor.

Jak by se dal takový názor popsat?
Svět kolem nás je jen jedna z možností. Všechno, co je, může být jinak a jindy. Když se dívám kolem sebe, napadámě jedna hlavní otázka: co kdyby… A když se to napíše, je z toho sci-fi.

Zatímco mnozí domácí autoři fantastiky posílají své hrdiny do fiktivních světů, vy dáváte s až jakousi perverzní zálibou hrdinům česká jména a volíte pokud možno i domácí prostředí. Je v tom vlastenectví, vzpoura proti pravidlům, nebo co?
Ta perverznost jde tak daleko, že můj nejnovějšíromán Tušení podrazu končí svým dějem skoro přesně v den, kdy kniha vyšla! Ale vážně. Jsem český spisovatel a zajímámě český osud. Kuba Nedomý, můj hrdina „měsíční série“ a tudíž i hrdina Rockumého života, je Čech, ale už jeho kamarád Dědek Čuchák je Polák a policista Mantella je původu italského.Míhrdinové jsou zakotveni ve světě, ve kterém žijí, tito například ve světě lunárním, ale mají své kořeny.

Ve vaší měsíční sérii prchají lidé na Měsíc před příliš sešněrovanou společností pozemskou. Myslíte, že se někdy v budoucnu stane vesmír obdobou divokého Západu, místem dobrodruhů, spíše než prodlouženou laboratoří výzkumných společností?
Nevylučoval bych to.Kpodobnýmpohybůmdošlo v dějinách mnohokrát. Morální úzkoprsost a ekologismus v nejširším slova smyslu a nejrůznější projevy „aktivismu“ svírají železnou obruč. Snad to dnes není ještě tolik patrné, ale autor sci-fi je kanárek v dole, zpívá, když cítí nebezpečí. Takže odpovím ano, budou prchat. Budemeprchat.Vatmosféře neoviktoriánského pokrytectví se nedá tvořit, takže tvořiví lidé si budou balit kufry. Ausadí se třeba na Měsíci, jako Kuba Nedomý.

O sci-fi se někdy říká, že předjímá budoucnost. Myslíte, že všechny ty „války světů“ v historii sci-fi byly předtuchou současného střetu civilizací, který prozatím vyvrcholil 11. zářím?
Střet civilizací předjímal už H. G. Wells ve Válce ve vzduchu – tehdy se ty obavy týkaly spíš třeba Dálného východu a Pearl Harbour potvrdil, že nebyly zcela liché. Ale střet se světem islámu předvídali jen nemnozí. Například já, v Měsíciméhoživota… Nicméně ten rozsah vzájemného nepochopení, ten, myslím, nedokázal předvídat nikdo. Je to vzpoura tmy proti světlu, ovšem tak to vidíme my. Oni to vnímají taky tak, jenže s opačnými znaménky.

Ve vašem novém románu Tušení podrazu hrdinové používají jakýsi mobil křížený s čímsi jako inteligentním vyhledávačem Google. Považujete mobily za hlavní dopravní prostředek nových technologií do našich životů?
Mobil definitivně zrušil vázanost na prostor, teď je jedno, kde jste. Spolu s prosíťovanou umělou inteligencí je to opravdu základ pro způsob života nadcházející epochy. Kdo se s tím nenaučí žít, bude mimo. Jako kdyby nosil napudrovanou paruku až na ramena.

Román se věnuje záhadně ztracenému rukopisu Ludvíka Součka. Pomohl skutečně Souček české scifi, nebo ji zavedl na slepou kolej „záhadologie“?
Každá výrazná osobnost pomáhá svému oboru. Pro moji generaci znamenal Souček hodně. Měl jsem ho rád a i to je jeden z důvodů, proč jsemmu věnoval svoji poslední knihu.