Kvůli opotřebení a oloupání stříbřité vrstvy muselo být ve čtvrtek vyměněno speciální zakřivené zrcadlo, vyrobené pomocí původních forem. Pražská informační služba, která má bludiště ve své správě, se tak připravuje na brzké zahájení turistické sezóny, před níž je třeba uvést vše do nejlepšího pořádku.

„Každé zrcadlo vydrží v průměru 10 let. Zatímco zrcadlovým bludištěm návštěvníci projdou poměrně rychle, v místnosti se zakřivenými zrcadly se zdrží mnohem déle a v důsledku srážení par se zvyšuje vlhkost v místnosti. Ta pak zrcadla poškozuje,“ vypráví Viktorie Králová z oddělení památek Pražské informační služby, která má petřínské bludiště na starost.

Není výjimkou, že se některé ze zrcadel rozbije. V bludišti se občas stane, že někdo do zrcadla narazí, v místnosti se zakřivenými zrcadly se to ale stává zřídka. „Naposledy se to stalo o Velikonocích před pěti lety, venku se strhla prudká přeháňka a v bludišti se tak nashromáždilo velké množství lidí. Jeden z nich deštníkem zrcadlo, které stojí okolo 15 000 Kč, rozbil,“ pokračuje Králová.

„Sklenářská firma musela použít původní formu, která je spolu s ostatními ve vlastnictví Pražské informační služby. Výrobní postup je tajemstvím, které nemůžu prozradit ani já, ani sklenáři,“ říká Petr Štěpánek z provozního úseku Pražské informační služby.

Demontáž starého a instalace nového zrcadla trvala pracovníkům sklenářské firmy přibližně hodinu a půl. Nové zrcadlo se muselo před osazením nejdříve zaříznout, aby přesně zapadlo do původního rámu, což je u zakřiveného zrcadla obzvláště náročné. Výměnu zrcadel ale nakonec sklenáři zvládli výborně a bludiště je připraveno na hlavní turistickou sezónu, která začne 1. dubna. Od tohoto data bude otevřeno denně, na rozdíl od zimní sezóny, kdy je otevřeno pouze o víkendech.

Bludiště bylo původně výstavní stánek

Dnešní bludiště na Petříně bylo postaveno architektem Bílkem a malířem Liebscherem jako výstavní stánek Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě konané v Praze v roce 1891. Pavilon připomíná středověkou vyšehradskou bránu, devítivěžovou Špičku. Ač tedy zdálky vypadá stavba jako kamenná, s padacím mostem, je celá ze dřeva, pouze některé detaily jako klenby, sloupky a hlavice jsou vytvořeny z malované sádry.

Hlavní atrakcí pavilonu byl a stále je dioramatický obraz o ploše 80 m² a rozměrech 10 krát 8 metrů nazvaný Bitva se Švédy na Karlově mostě v roce 1648, připomínající události konce třicetileté války. Autoři obrazu, bratři Liebscherové, vytvořili obraz v průběhu 50 dní. V popředí obrazu bylo nainstalováno množství předmětů, například historické dělo a jiná výzbroj, či kameny a koše, aby se návštěvníci mohli cítit jako součást dramatického výjevu.

Z Výstaviště na Petřín

Kromě toho měl pavilon za úkol seznamovat veřejnost s památkami Čech a Moravy a činností Klubu českých turistů. V jedné z místností bylo 20 míst k sezení a nabízelo se tu asi 100 panoramatických obrazů české krajiny s hrady a městy, které se měnily díky hodinovým strojem poháněným válcům. Ve druhé místnosti byly vystaveny pomůcky a potřeby turistů.

Pavilon byl slavnostně otevřen 28. května roku 1891. Po ukončení výstavy byl z výtěžku vstupného v roce 1892 přenesen na Petřín a v následujícím roce v něm bylo vytvořeno podle vzoru vídeňského Prátru zrcadlové bludiště. Později, až v roce 1911, bylo doplněno o místnost se zakřivenými zrcadly.