Návštěvníci sklepení o víkendech a o svátcích slavili se sochami Zoubka. Každý den měla oslavu vybraná socha. Lidé se s nimi fotografovali a kdo měl nejvíce snímků, vyhrál speciální cenu. Třináct fotografií se sochami předložil Jan Kovařík se synem Michaelem z Brna. A právě oni se mohli za odměnu podívat do ateliéru Olbrama Zoubka v Praze. „Jsme sice z Brna, ale manželka pochází z Litomyšle, takže sem jezdíme na víkendy. Ve sklepení na nás vždycky dýchne klid a pohoda. Dílo Olbrama Zoubka se nám líbí. A návštěva v ateliéru to ještě umocnila. Obdivuji ho a když se mi do něčeho nechce, vzpomenu si na Olbrama Zoubka a jeho elán do práce,” řekl Jan Kovařík.

Každá socha měla svůj svátek

Hosté malé nedělní oslavy ve sklepení ochutnávali víno, ale také zhlédli dokument o akademickém sochaři Olbramu Zoubkovi. „Podařilo se nám sehnat film režiséra Petra Jančárka, který dosud nebyl nikde vysílaný. Je to medailon z roku 1986. Protože byl režisér na indexu, skončil snímek v jeho archivu,” vysvětlil Jan Pikna, ředitel Smetanovy Litomyšle. A dokumentární film mohli lidé v neděli odpoledne zhlédnout přímo ve sklepení.

Sousoší Oběti bylo návrhem pro Osvětim a pak pro Petřín

V neděli vyšla oslava na poslední, osmdesátou pátou, sochu. Tentokrát svíčky hořely u sousoší Oběti. Jedná se o nejstarší dílo Olbrama Zoubka ve sklepení. A také je návštěvníky nejvíce vyhledávané. Jedná se totiž o jakýsi předobraz památníku na pražském Petříně. „V roce 1954 jsem se zúčastnil soutěže na památník do Osvětimi. Dělal jsem právě tuto myšlenku, ale nevyhrál jsem. Tehdy byly přihlášené stovky návrhů. Vítězný návrh, kombinace francouzského a polského, ale nakonec stejně nebyl realizovaný. Tento nápad ale ve mně pokračoval, byl živý, takové to ničení člověka, který ale přitom pořád stojí a ty postavy nepadají. Jsou hrdé, i když jsou ničené. Pak byla soutěž na Petřín na památník obětem komunismu. Tak jsem se k tomuto tématu vrátil. Že udělám postavy na schodech, mě napadlo, když jsem dělal instalaci právě v zámeckém sklepení v Litomyšli. A na Petříně byly taky schody. Ztvárnil jsem mizející mukly. Mukl, to je muž určený k likvidaci. Jsou tam celé postavy a pak už jen torza,” vyprávěl sochař Olbram Zoubek u sousoší Oběti.