Příběh o ošklivém káčátku vymyslel už Andersen, tato verze ovšem známou klasikou zakomponovala do modernějšího příběhu, jehož hlavním hrdinou má být krysa, resp. krysák Krysík. Věrný pověsti, která tato zvířátka doprovází, je i on egoistický podrazák a podovdníček. Touží hlavně po tom, dostat se do lunaparku a na ponížení jiného, třeba káčete ošklivého až k smíchu, vydělat balík. Tedy ideální postava k morální nápravě.

O tom, že se krysák během času stráveného s roztomilým nevinným Ošklivákem podstatně změní, patří ke stejným jistotám žánru jako předpoklad, že z šedivého káčete nakonec vyroste bělostná labuť. Tvůrci si museli připravit jiné překvapení na závěr a tím je vtipné odhalení, proč zbabělého Krysíka pronásledují zákeřnější a svalnatější zástupci stejného druhu.

V pohádkách bývá podstatnější než šťastný konec cesta, která k němu vede. Av případě animovaných filmů i kvalita obrázků, které ji zachycují. Počítačovou animaci evropské Káčátko zvládá na slušné úrovni, i když poprsí přidělané k tělům kachen působí poněkud nepatřičně a Oškli je přece jen víc roztomilý než odpudivý, i když ostatní postavy mu dávají najevo opak. Příběh sám pak podobně přiměřeně naplňuje škatulku filmu určeného primárně pro děti, který se ovšem stará i o to, aby doprovázející rodiče v sále neusnuli nudou. Více než pár odkazů na známé filmy (třeba Titanic) se mu to povede díky přeměně malého opeřence v náladového teenagera.

Pubertální ošklivé káčátko zábavností lehko zastíní poněkud klišovitou postavu Krysíka. Aby toto dílko s podobnou samozřejmostí předčilo mistry z Pixaru, kteří stále nejlépe umí napsat a naanimovat příběh zajímavý pro celou rodinu, na to by kryso-kačeří historka potřebovala víc originality, vtipu a péče o detaily. Průměrnějším produktům z jiných studií se ale se ctí minimálně vyrovná. Takže klidně vezměte své děti do kina. Dřív než se z roztomilých mláďat promění v přecitlivělé, odmlouvající puberťáky, které podobné pohádky naprosto nezajímá.