Starostové a primátoři měst se na dvoudenním směnu shodli, že nechtějí v každém městě "miniskanzen", tedy památku opravenou do kupříkladu 300 let staré podoby, na kterou by se lidé chodili dívat. Chtějí naopak, aby památky žily a sloužily.

Budou-li k tomu chtít v příštích sedmi letech využít evropské peníze, budou muset své projekty chytře připravit, zaznělo na sněmu mimo jiné od ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka. V programech Unie není dotační titul určený na opravu památek, a města tudíž budou nucena využívat jiné tituly určené například na podporu cestovního ruchu, podnikání, tvorby nových pracovních míst či rozšiřování nabídky ve vzdělávání.

Podle Jaromíry Eismannové z Úřadu městské části Praha 1 mají města největší problémy s revitalizací rozsáhlých areálů, jako jsou bývalé kláštery či staré pivovary. Některá města už našla jejich využití; například Telčští nabídli podobný komplex pro vysoké školství, v Písku zase zřizují v bývalém pivovaru muzeum věnované dětské kresbě, uvedla Eismannová. Podle Martina Zedníčka z brněnského magistrátu se podobně daří opravit bývalý kartuziánský klášter v Brně. Komplex v brzké době bude opraven a využívat ho bude Vysoké učení technické.

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je připraveno hlavně menším městům a obcím pomáhat projekty pro žádosti o evropské dotace připravovat. Bude pořádat školení a semináře, uvedl Sedláček.