Přímo u rakve s velkou kyticí bílých růží provedla skupina mužů v bílých rukavicích, členů svobodných zednářů, malý rituál - poklepáním na rakev "propustili svého bratra". Hudebního doprovodu se ujal houslový virtuóz Václav Hudeček.

Štěpánkovu památku přišla uctít také manželka exprezidenta Václava Havla Dagmar. Samotného smutečního aktu se ale nezúčastnila.

Prezident Václav Klaus manželce zesnulého herce kondoloval už minulý týden, uvedl, že měl rád Martina Štěpánka nejen jako významného umělce, který v českém divadelním světě zanechal hlubokou stopu, ale také jako člověka, občana a politika. V těchto dnech je Klaus na pracovní návštěvě Spojených států, na pohřeb nicméně přišli členové prezidentovy kanceláře.

Štěpánek minulý čtvrtek spáchal sebevraždu. Skonu umělce, který v roce 1981 s rodinou emigroval, hrál v rakouských a německých divadlech a stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, litují i jeho spolupracovníci z rozhlasu a divadelních prken. Na pohřeb přišly například Zlata Adamovská, Yvonne Přenosilová, Viktor Preiss, Václav Postránecký a Jiřina Bohdalová.

Věnce poslali představitelé obou parlamentních komor, prezident, premiér, současní a minulí ministři, ale i Národní divadlo a Český rozhlas.


Martin Štěpánek, můj hlas Svobodné Evropy

Ve čtvrtek večer se ve vinohradském bytě zastřelil herec a bývalý hlasatel Svobodné Evropy Martin Štěpánek. Zprávu mi přeposlal jako SMSku kamarád z jednoho internetového serveru. Zaskočilo mě to, jednoduše protože takové smutné zprávy vždycky zaskočí, i když je čekáte. Jenže když přijdou… „To není možný,“ přeříkával jsem si polohlasem.

Přitom jsem se nedlouho předtím vrátil do školící místnosti naší firmy, kde jsem ten den absolvoval workshop také za vedení zkušené novinářky a komentátorky Lídy Rakušanové. Rakušanová a Štěpánek se svého času potkávali v mnichovské redakci rádia Svobodná Evropa.

Ladil jsem „svobodku“ v pokojíku na nymburském sídlišti na drátek, který vedl od antény rádia k radiátoru, kde jsem ho omotal. Tak jsem slýchával hluboký hlas Martina Štěpánka ve zprávách snad ještě dřív, než jsem ho viděl na televizní obrazovce v poohádce a nebo seriálech.

Vždycky jsem přitom obdivoval jeho postoj k lidským právům. To bylo podobné i u Lídy Rakušanové, Karla Kryla a dalších.

Paní Rakušanová měla zrovna ve čtvrtek svátek. Martin Štěpánek jí květiny zřejmě nestačil donést. Teď je může Lída položit na Štěpánkův hrob.

Štěpánek odešel z tohoto světa dobrovolně. Někdo může namítnout, že takto se umírat nemá. Je však důstojnější smrt například v domově důchodců? Každopádně v Martinu Štěpánkovi nám odešel velký herec a podmanivý hlas Svobodné Evropy.

LUKÁŠ TREJBAL, Deník