Výstavu fotografií filmových postav Rudolfa Hrušínského v Divadle na Jezerce otevřel s nadhledem režiséra, který dobře ví, jaký herec na nich exceluje. Pan Hrušínský si pod jeho vedením zahrál ve třech filmech.

Co se vám vybaví při jeho jménu?

Vybaví se mi vynikající herec, který mi ale zaboha nechtěl hrát Spalovače mrtvol.

Jak jste ho přesvědčil?

Obtěžoval jsem ho den co den. Měl svou hospodu, víte, a společnost, za kterou chodil, a já chodil prostě s ním. Neustále jsem byl někde poblíž a hustil to do něj. Onpil pivo, já tehdy nic. Jen tak jsem tam nasucho seděl, a doufal. Avyšlo to.

Z čeho měl obavy?

Ten film byl na svou dobu rozepsaný do nevídané spousty obrazů. Zvykembývalo tak čtyři sta, Spalovač měl přes tisíc. Rudolf se bál, že v tolika záběrech nebude mít možnost se rozehrát. První tři dny byl ne mocvrlý, ale zjistil, že to jde, a pak už senámpracovalo skvěle.

Jak se s ním natáčelo? Neděsil ostatní svou chladnou hrůzou?

Vůbec. Onse nijak nesoustřeďoval, naopak rozptyloval ostatní. Než se oni dali dohromady, byl dávno připravený. Ahrál. Zatímco další kolegové se teprve rozkoukávali. Jeho ukrutně rozčilovalo, když se klapka točí podruhé nebo potřetí, tak jsme měli spolu dohodu, že pojedeme všechno napoprvé. Jen jsme se dohodli na dané scéně, ani jsme nezkoušeli a jeli to rovnou s kamerou. Tak to s ním bylo často, i u dalších filmů, které jsme spolu natočili - Buldoci a třešně a Zastihlaměnoc. Ale ty už nejsou tak význačné jako Spalovač.

Budete na Jezerce režírovat už druhou hru, po Petrolejových lampách Simonovu tragikomedii Drobečky z perníku přejmenované na Sklenku sherry. Proč ta změna?

Protože Drobečky z perníku měnezajímají. Zmínky o nich jsem ze hry úplně vyhodil. Poněvadž ty nejsou ve hře důležité, víte?Auznejte, že člověk radši půjde na Sklenku sherry než na nějaký drobky. Je to takhle chutnější. I když původně jsem chtěl, aby se to jmenovalo Chlast. Neboť je to hlavně o něm. Ale to by bylo už mocexpresionistické. Hlavní postava je bývalá alkoholička, jež se stává postupně znovu závislou, byť věří, že alkoholičkou nebude.

Nemůžu se nezeptat - jaká je vaše zkušenost s alkoholem a bojem proti němu?

S alkoholem jsem nebojoval. Můj otec byl sice lékárník, vyráběl likéry, alkohol. Ale nikdy je neochutnal, představte si to. Vždycky říkal,mámvýbornou kmínku, pojď. Ale sám se jí nedotkl. Stačilomučichat, poznal kvalitu podle toho. Zato vydatně kouřil - denně sedmdesát cigaret. Máma na tom byla stejně - pravda, vykouřila jich „jen“ padesát… Vyrostl jsem v oblacích kouře.

Už delší čas chystáte nový film, po dlouhé době zase horor - Tmu podle scénáře Martina Němce. V jaké je fázi?

Osvěžené, řekněme. Ale název jsme změnili, protože takhle se jmenuje víc filmů, jak jsem zjistil, a je to pak matoucí. Nový titul je Dveře do temnoty. Natáčení je na velmi dobré cestě,mámhlavního herce - mocšikovného Ivana Fraňka - hraje v Itálii, Francii i u nás. Ale hlavně se mi povedlo - ještě dávno před Oscary - získat pro hlavní dívčí roli Markétu Irglovou. Tehdy ještě nebyla známá. Jsem členemEvropské filmové akademie a dostávám na stůl spoustu filmů předem. Tak ke mnědoputoval snímek Once. Jak jsem ji uviděl, měl jsem jasno. Bylo pochopitelně těžké přesvědčit producenty, že tahle zatím ještě neznámá dívka budemocdobrá a ještě o ní uslyšíme. Pak to Oscar už jenom potvrdil… I když v jiné kategorii.