Jednak obohacuje reedici Holanových spisů v nakladatelství Paseka o první ze svazků věnovaných překladům (ty v původním odeonském vydání nebyly), jednak plně odhaluje, jak hluboce a zásadně Rilke ovlivnil vlastní tvorbu Holanovu.

Přitom z Holanových překladů čtenáři kromě dávných vydání jednotlivých přeložených sbírek dosud znali pouze jediný (byť objevný) výbor sestavený Oldřichem Králíkem a vydaný roku 1962. Rilke, básník magické krásy a neobyčejného duchovního světa, zajímal mladého Vladimíra Holana už od třicátých let dvacátého století, kdy z něj (roku 1937) vydal první knižní překlady Slavení (z němčiny) a Růže, Okna (z francouzštiny) a o dva roky později Sad (rovněž z francouzštiny).

Přítomný svazek Holanových překladů (celkově budou čtyři) je celý věnován pouze Rilkovi a poprvé shrnuje všechny Holanovy překlady tohoto básníka. Kromě vášnivé niternosti a vypjatě subjektivní obraznosti spojuje Holana s Rilkem také intenzivní prožívání Boha („Nic není tak němé / jak ústa Boha. Krásný jako labuť / na své věčnost bezedné ploše: tak / Bůh táhne, noří se a běl svou šetří.“).

Svazek obsahuje také oddíl Několik dopisů, v němž je kromě jiných i samostatně vydaná Rilkova knížka Dopisy mladému básníkovi, který je v dokonalém Holanově překladu nejen komentářem, ale i klíčem k Rilkově vnímání poezie. A do značné míry to, co Rilke říká, platí i o Holanovi. Například, když mladému básníkovi radí: „…milujte svou samotu a neste bolest, kterou Vám působí krásně znícím žalováním…“

Vladimír Holan: Spisy 11 Překlady I (Rainer Maria Rilke)

Edičně připravil Pavel Chalupa.

Vydalo nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl.

452 stran, cena 329 Kč.