Vrátí se k taneční elektronice XTRMNTR (2000)? Spojí nespojitelné v duchu průkopnické house-indie-rockové desky Screamadelica (1991)? Ani jedno. Tentokrát nám nadávkovali jásavými melodiemi oplývající, bezproblémový pop.

U Primal Scream není nic jednoznačné. Netřeba vypichovat, že už v názvu devátého alba Beatiful Future (Nádherná budoucnost) se může skrývat pěkná porce ironie. Úmyslnou odlehčenost ovšem potvrzuje i samotný pěvec a principál Bobby Gillespie: „Jo, fakt je to hodně pozitivní nahrávka, která se dost liší od všech našich předchozích desek. Vždycky jsme kašlali na skladby typu sloka-refrén, ale nyní jsme se přiblížili ke klasickým popovým písničkám asi nejvíc.“

Hned úvodní a titulní song Beautiful Future umí chytnout za uši a nepustit. Na popově zaměřeném albu ovšem nejvíce potěší fakt, že je opravdu popové. Jinými slovy, Gillespie a spol. neměli nouzi o nosné nápady, nesnížili se k receptu napsat dvě hitovky a zbytek alba vycpat vatou, byť třeba cukrovou. Jako singl by se uplatnila většina písní, nejen dosud vybraná Can‘t Go Back. Primal Scream vždy dovedli překvapit zajímavými hosty, ale tentokrát se překonali. Čekali byste účast britské folkové legendy Lindy Thompson, někdejší hudební i životní partnerky písničkáře Richarda Thompsona, jednoho z tahounů původních Fairport Convention? Zdobí svým nezaměnitelným hlasem baladu Over And Over, převzatou z repertoáru Fleetwood Mac, a stará se tak o jeden z vrcholů alba.

V porovnání s Lindou Thompson už další hosté tolik nezaujmou, nicméně úplně šediví nejsou. Ostřejší výraz přinesl Josh Homme, šéf stoner-rockových Queens Of Stone Age, erotickým zabarvením hlasu a S/M tematikou polechtá zpěvačka Lovefoxxx z brazilské kapely CSS, kterou jsme u nás mohli zažít

v roli předskokanů Gwen Stefani. V kontextu diskografie kapely nepředstavuje Beautiful Future výjimečný počin, pokud nebudeme u Primal Scream považovat za výjimečnou právě „obyčejnost“. Ale pokud jsme se odnaučili čekat od skupiny další hudební revoluci, není to špatná deska. Zvláště když v oné zdánlivé popové přímočarosti objevíme řadu rafinovaně použitých ingrediencí z historie soulu a rokenrolu. Proč by kapela neměla nárok na záměrně líbivější nahrávku? Svoje už si vynalezla v minulosti. Zavilí příznivci Screamadeliky možná ohrnou nos, nicméně Primal Scream zůstávají v kolonce nadepsané „vkusná zábava“.

Primal Scream: Beautiful Future
B-Unique Records/Atlan­tic/Warner Music, 10 stop, 44:03 min.

TOMÁŠ S. POLÍVKA