Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šťastný návrat Josefa Čapka

Praha /RECENZE VÝSTAVY, FOTOGALERIE/ - Výstava díla Josefa Čapka (1887–1945), kterou hostí Jízdárna Pražského hradu, představuje malíře jako mnohostranného tvůrce, i jako autora literárních i dramatických děl. Především překvapí obrovskou šíří, bohatstvím exponátů a objevností Čapkova díla, jež tvoří významnou součást nejen české avantgardy. Velkolepá retrospektiva v Jízdárně zkrátka nově objevuje malířovo dílo!

13.10.2009
SDÍLEJ:

Retrospektivní výstavu Josefa Čapka najdete v Jízdárně Pražského hradu Foto: Pražský hrad

Koncepce výstavy, jak ji připravily komisařka výstavy Simona Vladíková a kurátorka (i autorka katalogu) Pavla Pečinková, tematizuje nejen známější okruhy Čapkova díla, jako jsou práce z období kubismu, protiválečná tvorba či dětské náměty, ale odkrývá méně známé oblasti autorova díla. Zpřístupňuje i díla dosud nevystavovaná či vystavovaná naposledy v roce 1946, či díla považovaná za ztracená.

Jde dosud o nejvýznamnější a nejrozsáhlejší retrospektivu malířova díla (vystavena je tisícovka děl včetně kreseb, rukopisů, knih či scénických návrhů, plakátů atd.). Přitom velká výstava (i když méně rozsáhlá) se konala v Jízdárně Pražského hradu před dlouhými třiceti lety.

Na aukcích Josef Čapek „frčí“

Na aukcích českého výtvarného umění patří díla Josefa Čapka k nejvyhledáva­nějším a nejoceňovanějším. Rovněž grafická tvorba a knihy s jeho nezaměnitelnými obálkami jsou dlouhodobě vyhledávány sběrateli.

V obecném povědomí byl však Josef Čapek vnímán spíše jako autor pro děti, a to zejména díky svému Povídání o pejskovi a kočičce. Ostatní jeho výtvarné dílo zůstávalo víceméně v pozadí, podobně jako jeho pozoruhodné dílo slovesné, které nezaslouženě stálo ve stínu literárně slavnějšího bratra Karla.

Tvorba známá i neznámá

Co lze především na výstavě uvítat, je fakt, že podstatná část výstavy představuje méně známou, či dokonce zcela neznámou autorovu tvorbu. Podařilo se pro ni totiž získat i díla z řady soukromých sbírek.

Nápaditá instalace zabírá rozlehlé přízemí Jízdárny i její balkon. I když hned při vstupu návštěvníka zaujmou Čapkovy mladistvé práce, podstatné jsou ohlasy Čapkova pobytu ve Francii. Záhy po roce 1910 začíná Čapkovo období kubismu, v němž vytvořil zcela zásadní díla.

Čapek byl neustále v tvořivém dialogu (ale i ve sporu) nejen se svou generací, ale především s moderním světovým uměním (např také s německým expresionismem). „Čapek bývá interpretován jako pionýr kubismu, který bohužel nedokázal držet krok s meziválečnou avantgardou a zaostal na konzervativních pozicích. Já si Čapka naopak cením proto, že dokázal odolat svůdným utopiím, neopíral se o kolektivní programy a manifesty a šel osamoceně svou cestou kulhavého poutníka,“ říká o něm kurátorka Pavla Pečinková.

Fantomy a úžas

Ústřední kóji v přízemí dominuje kubistický olej Kolovrátkář z roku 1913. Ten je nejen výsostným dílem kubismu, ale také osobním vyznáním Čapkova zájmu o „obyčejného“ člověka (mimo jiné se v raném dětství chtěl kolovrátkářem stát), zájmu, který je ostatně společný oběma bratřím Čapkům.

Mezi nejobjevnější části expozice bezesporu patří oddíly Fantomy, který reflektuje údobí první světové války, a následující Úžas. Kurátorka oddíl Úžas uvádí Čapkovým citátem (1919): „O to mi šlo, abych od nepoznatelna zavedl všecku svou pozornost na jednoduchou pravdivost a jsoucnost věcí, nejbližších denímu člověkovu životu.“

Ostatně celá výstava, v níž je výtvarné dílo neustále konfrontováno s citáty z Čapkova literárního díla či korespondence, zvýrazňuje vzácnou konzistenci Čapkovy osobnosti, jak se jeví ve všech oblastech jeho tvorby.

Přínos architekta výstavy Miroslava Vavřiny je velmi účinný např. v instalaci Čapkovy tvorby meziválečného období, kdy se malířovo dílo rozbíhá do největší šíře a různých oblastí – zde návštěvník prochází mezi obrazy jako poutník labyrintem.

Nezanedbatelné jsou exponáty na balkoně, kde jsou i makety scénografických návrhů, ale také rukopisy i kresby, které vznikly v koncentračních táborech. V Bergen-Belsenu bohužel krátce před koncem války zastihla v dubnu 1945 Josefa Čapka smrt. Jak dalece Čapkovo dílo přerostlo svou dobu, dokazuje současná objevná výstava mimořádně šťastným způsobem.

Josef Čapek, Jízdárna Pražského hradu

Pořádá Správa Pražského hradu a Východočeská galerie v Pardubicích

Komisařka výstavy Simona Vladíková, kurátorka Pavla Pečinková, architekt Miroslav Vavřina, katalog vydala Galerie Sklenář, partner výstavy

Otevřeno do 17. ledna 2010 denně 10–18 hodin

Vstupné 180, snížené 110, rodinné 250 Kč.

PETR KOVAŘÍK

13.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


Írán v neděli zasáhlo středně silné zemětřesení. Ilustrační foto.
1 9

Írán v neděli zasáhla vlna zemětřesení, zraněno bylo 287 lidí

Při tragické nehodě za Třeboní zemřeli 3 lidé.
6

Počet mrtvých na silnicích stoupl, mezi oběťmi přibývá seniorů

AKTUALIZUJEME

V Torontu útočník postřelil čtrnáct lidí. Jedna žena zemřela, úmysl není jasný

/VIDEO/ Čtrnáct lidí zasáhl v noci svými výstřely dosud neidentifikovaný útočník v kanadském Torontu, konkrétně ve čtvrtích Logan a Danforth. Podle policie je nyní mrtvý, někteří ze zraněných museli být odvezeni do nemocnice. Útok si vyžádal také dva životy – mladé ženy i zmíněného útočníka.

Sňatky homosexuálů i uznání soukromého majetku. Kuba si odhlasovala novou ústavu

Kubánský parlament si o víkendu jednohlasně odhlasoval novou ústavu, jež by mimo jiné měla legalizovat sňatky homosexuálů či uznávat soukromé vlastnictví. Nyní ji čeká představení veřejnosti, ke konci roku pak i celonárodní referendum. Média zároveň podotýkají, že moc komunistů v zemi v ničem neoslabí.

Brankář Sigmy Buchta: Slavia byla efektivní, já jsem nic nechytil

/ROZHOVOR/ Nepříjemný vstup do ligové sezony zažila fotbalová Sigma a především brankář Miloš Buchta. „Pro gólmana jsou nejhorší zápasy, kdy si nesáhne na balon a jen je loví ze sítě,“ konstatoval strážce olomoucké branky po jasné domácí prohře 0:3 se Slavií Praha. „Musíme na to rychle zapomenout,“ nabádá brankář, jenž nedávno oslavil 38. narozeniny.

Kávě podobná cascara válcuje americké trhy. V EU i v Česku je zakázaná

Znáte nápoj zvaný cascara? Vyrábí se ze sušených plodů kávovníku po oddělení jeho zrn. Chuť má vzdáleně podobnou kávě i čaji a kromě kofeinu obsahuje více vitaminů a antioxidantů, než její populárnější „bratříčci“. Za Atlantikem je stále oblíbenější a její cena stále roste.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT