Stopami Franze Kafky v Praze

Významný český znalec života a díla Franze Kafky (a jeden z jeho překladatelů) Josef Čermák napsal pro tuto edici svazeček Prahou Franze Kafky. První, co překvapí, je takřka nepatrný rozsah knížky malého čtvercového formátu - má pouhých 56 stránek včetně fotografií.

Soustředění jednotlivých zastavení do adres kolem Staroměstského náměstí má své oprávnění, neboť jak dosvědčuje Čermákem citované místo z Kafkova deníku, byla to jistě nejdůležitější kulisa spisovatelova života. Kafka tu pohled na prostranství před Staroměstským orlojem směrem k Malému rynku označuje za „nejkrásnější dekoraci celé Země a všech dob“. A také prý podle vzpomínky Kafkova učitele hebrejštiny spisovatel jednou při pohledu z okna na Staroměstské náměstí vzpomínal: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu“ - a opsal prstem pár malých kroužků - „je uzavřen celý můj život.“

Přestože drobná knížka zasvěceně provádí čtenáře hlavními kafkovskými místy v Praze, především jeho bydlišti či místy vzdělávání a zaměstnání, je až příliš skromná (od rodného domu až po hrob je členěna do pouhých osmi kapitolek nazvaných „zastavení“), ale také se do ní vloudilo několik nedostatků.
Tak hned o rodném Kafkově domě se píše, že je v kafkovské literatuře nesprávně označován názvem U Věže. Otočí-li však čtenář list, je zde fotografie domu, označená právě oním „nesprávným“ názvem. Kafkova cesta do školy přes Staroměstské náměstí do Masné ulice je tu v jediné kapitolce popsána v podstatě třikrát (z toho jednou samotným Kafkou), o Staroměstském náměstí se zde pochopitelně píše vícekrát, protože podstatná část Kafkova života se odehrávala v nejbližším okolí. Bohužel i zde se vloudila trapná chyba, když autor uvádí, že „zde vykrvácelo 21 vůdců českého povstání proti císaři“. Poprava se sice konala 21. června 1921, ale, jak každý školák ví, popravených pánů bylo dvacet sedm!

Neúplné informace

K čemu poslouží čtenáři např. informace, že „vyšla též vzpomínková kniha člověka, který se u Kafků v Celetné v letech 1892-1895 učil“. Proč autor raději nenapíše jméno autora a název knihy? Takováto informace má pro čtenáře zcela nulovou hodnotu, když knížka rezignovala na jakékoliv bibliografické údaje. O tomto nejmenovaném autorovi Čermák navíc uvádí, že ona kniha „podává díky jeho paměti a pozorovacím schopnostem dosti spolehlivou představu o tom, jak to u Kafků v obchodě chodilo“.

Zbytečně dvakrát se v knížečce opakuje informace, že v Úrazové pojišťovně dělnické byli zaměstnáni pouze tři židé (str. 29 a str. 45). Autor opakuje i chybný údaj vyskytující se v literatuře, že Nový židovský hřbitov, kde je Kafka pohřben, je ve Strašnicích. Ve skutečnosti se však tento hřbitov nachází na Žižkově.

Místa, která s pražskou topografií Kafkova života rovněž souvisí a nejsou v okolí Staroměstského náměstí, jsou roztroušena do jednotlivých „zastavení“, ovšem kromě domku ve Zlaté uličce na Pražském hradě jsou uvedena jen letmo. Týká se to třeba Kafkova pobytu na Vinohradech či Kafkova spoluvlastnictví „továrny“ na Žižkově (to je zmíněno v zastavení 3, věnovaném dvěma domům v Celetné ulici z období Kafkova dětství).

Není tu zmíněna Kafkova vinohradská snoubenka Julie Wohryzková, jejíž otec byl sluhou ve vinohradské synagoze, schází botanický ústav v Troji, kam Kafka docházel zahradničit, nejsou tu zmíněny ani lokality redakcí, s nimiž Kafku jako spisovatele pojil nějaký vztah - v Bohemii otiskl jedny z prvních próz, v časopise Kmen mu vyšla první próza v češtině (Topič).