Od úterka je tato kniha na pultech a je jasné, že fanoušci nezapomněli. Před knihkupectvím Waterstone na Piccadilly Circus se táhla dlouhá fronta. Lidé
si odnášeli novou knihu a mluvili o tom, jak jim setkání s Tolkienem změnilo životy. Některé výňatky už byly zveřejněny, třeba v posmrtně vydané mytologické historii Středozemě s názvem Silmarillion. I ten dopracoval Christopher Tolkien. Tentokrát je to ale poprvé, kdy bude zveřejněn příběh sestavený „jen“ z fragmentů, poznámek a různých variant, které si J. R. R. Tolkien zkoušel.

Jeho syn na tom strávil dlouhých třicet let; výsledná podoba má přes tři sta stránek a ilustracemi ji doprovodil nejznámější tolkienovský kreslíř Alan Lee. Ten byl na křtu přítomen spolu s Tolkienovým vnukem Adamem. V USA knihu vydává nakladatelství Houghton Mifflin, na ostrovech Harper Collins.

První vydání knihy v angličtině má náklad půl milionu výtisků, ale jako u dalších Tolkienových děl se počítá s dotisky podle poptávky. Český překlad Stanislavy Pošustové-Menšíkové bude k mání už 1. června a stejně jako další Tolkienovy knihy ho uvede pražské Argo.

Ti, kdo už do knihy nahlédli, tvrdí, že Húrinovy děti určitě patří do mytologie Středozemě a řadí je do tří „velkých příběhů“, na kterých Tolkien starší pracoval. Děj knihy se odehrává v té části tolkienovské Středozemě, která se potopila ještě před příchodem hobitů a před ději popisovanými v trilogii Pán prstenů. Vypráví příběh Turina a jeho sestry, kteří byli prokleti Morgothem, prvním Pánem temnot. Prý nejtragičtější vyprávění z celé Tolkienovy mytologie bylo inspirováno ságou o Sigurdovi drakobijci a pověstí O Kullervovi z finské Kalevaly.

“Není to žádný Harry Potter,“ tvrdí David Brawn z nakladatelství Harper Collins. Někteří příznivci se v této souvislosti obávají, že kniha může nové fanoušky spíš odradit a neměla by být vstupem do Středozemě. „Může se stát, že už se od ní nedostanou k Tolkienově klasice, která je mnohem přístupnější,“ soudí Di Reynoldsová, která se k Tolkienovi dostala v osmi letech a „už nikdy nepřestala“. Tolkien mladší však věří, že Húrinovy děti patří k vrcholu vypravěčského umění jeho otce.

„Už delší dobu se mi zdálo, že by bylo dobré, aby byla otcova legenda vydána samostatně. S minimální editorskou přítomností, v souvislém vyprávění bez trhlin či překážek - navzdory nedokončenému stavu, v němž některé části zanechal,“ uvedl už dřív.

Tolkienovy trilogie Pán prstenů (poprvé vyšla v roce 1955) se po celém světě prodalo více než 50 milionů kusů. K nové vlně popularity světa domáckých hobitů, elfů, trpaslíků, skřetů a mocného prstenu přispěla třídílná filmová adaptace knihy v režii Petera Jacksona. Ta kina ovládla v letech 2001 až 2003; závěrečné pokračování Pán prstenů: Návrat krále je druhým nejvýnosnějším filmem historie se ziskem 1,1 miliardy dolarů. V Kanadě se hrál kritiky nijak
velkolepě přijatý muzikál; teď se připravuje jeho přepracovaná londýnská verze. Plánována je i divadelní verze Pána prstenů.

Jednaosmdesátiletý Christopher Tolkien, původně pilot Royal Air Force, je jedním ze tří žijících Tolkienových dětí a zároveň vlastníkem práv na vydávání otcova literárního odkazu. Život zasvětil analyzování a vydávání otcova díla, stejně jako kreslení map Středozemě; ty pochopitelně přidá i k Húrinovi.


Je víc než pravděpodobné, že rozhodnutí dotvořit otcovo dílo vyvolá u skalních tolkienovců i vlnu nevole. Christopher Tolkien se neváhal vymezit ani vůči úspěšným filmovým adaptacím Pána prstenů, na která předtím prodal práva - když řekl, že je nespokojený s tím, jak filmaři vykládají otcovo dílo. Ti se zrovna chystají na Hobita - ovšem bez Jacksona, který se se studiem New Line Cinema pohádal kvůli provizím za DVD. Nakladatel Brawn je přesvědčen, že úspěch budou mít i Húrinovy děti a hollywoodská studia se budou prát o natáčecí práva.