Vonnegut si získal české čtenáře již první knihou, která v češtině vyšla (Jatka č. 5, 1973), a od té doby je v českém literárním povědomí jako doma. Je to zásluha nejen samotného Vonneguta, ale především jeho překladatele Jaroslava Kořána, který pro spisovatelovo originální vyjadřování vždy nacházel působivý český ekvivalent.

Univerzitní trhák

Přitom Vonnegutovy knihy podle Kořánových slov dlouho platily za „čtení amerických univerzit“. Kořán sice nejdříve překládal Vonnegutovu prózu Kolíbka, ale v Československu nakonec nejdřív vyšla Jatka č. 5 v roce 1973. A do Prahy přijel Vonnegut i osobně. Objevil se roku 1985 v pražském Knihkupectví Karla Čapka a dokonce tehdy s Jazzovou sekcí sázel stromky na Kačerově.

I když jsou v řadě jeho románu obsaženy fantastické motivy, Vonnegut sám se za autora sci-fi nepovažoval. V prvotině Mechanické piano (1952) s černým humorem zobrazuje budoucnost, v níž má být úplně všechno zautomatizováno. Ještě fantastičtější motivy jsou i v dalších knihách.

Žánrový i tematický záběr jeho děl je mnohem širší, jejich obsah má hluboký myšlenkový i společenský dosah. Proslavily ho sice jeho romány, ale psal také divadelní hry, povídky i eseje.

Román Jatka č. 5 má v jeho díle zvláštní místo. Vychází totiž z autorovy traumatické zkušenosti, když na sklonku druhé světové války jako americký voják v německém zajetí prožil bombardování Drážďan. Tyto nálety jako jeden z mála tehdy přežil a Němci ho ještě zaměstnali při vykopávání mrtvol.

Navíc ještě půl roku předtím spáchala Vonnegutova matka sebevraždu. Nicméně tato kniha, pramenící z tak těžkých traumat, byla pro některé sexuální motivy, hrubé výrazy a popisy násilností v některých školách a knihovnách USA zakázána.

Krutá válečná zkušenost Vonneguta později vedla i k protestům proti válce ve Vietnamu. Když po válce studoval antropologii na Chicagské univerzitě, byla jeho diplomová práce na téma vztahu mezi zlem a dobrem vedením katedry odmítnuta. Až v roce 1971 mu byl díky jeho románu Kolíbka přiznán titul. V knize zkoumal pustošivý racionalismus západních věd a obrat k mysticismu, sílící mezi studenty v USA a Evropě.

Jeho život byl i později plný dramat. Manželka mu zemřela na rakovinu a on sám se v roce 1984 pokusil o sebevraždu jako výsledek svého skeptického postoje k světu. K českému čtenáři se postupně dostala většina Vonnegutových děl, počínaje jeho prvotinou z roku 1952 Mechanické piano, přes Kolíbku, Grotesku, Sirény z Titanu, Snídani šampionů či Galapágy až po Časotřesení.