Třetím dílem završuje Správa Pražského hradu cyklus výstav Pražský hrad ve fotografii. Zatímco první část v roce 2005 byla věnována fotodokumentaci druhé poloviny devatenáctého století, druhá vloni pak létům 1900 až 1939, ta nejnovější zahrnuje půlstoletí od roku 1939 do roku 1989. Právě těmito léty jsou také rámována období dvou totalit, nejprve fašistické a poté komunistické.

Události těchto let se pochopitelně promítly do událostí na Pražském hradě, jak je svými objektivy zachytili významní čeští fotografové i neznámí autoři. Jak říká kurátorka výstavy Klára Halmanová,mohlaby tato poslední výstava cyklu nést podtitul „léta nesvobody“.

Autoři výstavy dosáhli výrazného účinku tím, že propojili čistě dokumentární záběry s uměleckými fotografiemi významných českých autorů. Patří mezi ně i Josef Sudek, Karel Hájek, Karel Plicka, Karel Cudlín, Tomki Němec či Jan Šilpoch.

Podle kurátorky výstavy Kláry Halmanové si výstava klade za cíl jednak představit fotografie, které se nacházejí v archivech a soukromých sbírkách a jednak prezentovat nepřístupná a neznámá místa Pražského hradu. „Naším cílem je i ukázat stavební proměny Hradu v dobovém kontextu,“ říká Halmanová. Výstava ovšem také dokumentuje vývoj fotografie a fotografických technik tohoto období, takže jsou kromě jiného zastoupeny i fotografie barevné.

Podle slov historika fotografie Pavla Scheuflera „došlo uprostřed období 1939–1989 k výrazné změně, neboť svitkový film začal být nahrazován kinofilmem a černobílý záznam častěji doplňoval barevný film“. Čtyřicátá a padesátá léta, říká Scheufler, „se ve světě označují za zlatou éru fotožurnalismu. V zemi budující socialismus nebyl tento vývoj tak zřejmý, přesto i zde zaznamenáváme krátce po roce 1956 výrazné změny“.

Dobu druhé světové války na Hradě charakterizuje například snímek nešťastného prezidenta Emila Háchy při rozhlasovém projevu, ale také ukrývání vzácné sochy sv. Jiří do protileteckého krytu v Královské zahradě. Z komunistického období se můžeme s odstupem doby usmívat nad prostoduchou Martou Gottwaldovou, marně oblečením napodobující styl své předchůdkyně na Hradě Hany Benešové, či nad nadílkou dědy Mráze pro pionýry v reprezentativním Španělském sále.

To však nic nemění na skutečnosti, že šlo o kruté období komunistické totality. Příznačné pro dobu jsou i sály plné delegátů např. při zasedání ústředního výboru KSČ. Usmívající se tvář prezidenta Antonína Novotného, který se svou suitou otevírá zrekonstruovanou restauraci Vikárka, pak evidentně prozrazuje očekávání bohatého rautu.

Závěr výstavy pak tvoří snímky euforické doby závěru roku 1989 a příchodu Václava Havla na Pražský hrad.

Cenným doplňkem výstavního cyklu jsou tři publikace vydané nakladatelstvím Kant.

 

Pražský hrad ve fotografii 1939–1989

Tereziánské křídlo Starého královského paláce. Správa Pražského hradu, autoři Klára Halmanová, Pavel Scheufler, Michal Šula. Výstava je otevřena do 6. 1. 2008 denně 10–18 hod. Vstupné: 70 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 110 Kč.