Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děkan Doulík: Někteří ředitelé by se upalovali na protest proti inkluzi

Ústecký kraj /HLASUJTE/ - Škola v ústeckých Neštěmicích má aktuálně 16 asistentů. Na integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami tam pracují už roky.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archiv Deníku

INDEX DENÍKUpohledem kraje

39%

Podle 39,2 procenta panelistů Deníku z Ústeckého kraje se společné vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí osvědčilo, o opaku je přesvědčeno 60,8 procenta dotázaných. Odpovídalo 74 lidí.

Děti zdravotně postižené, nadané, děti jiného etnika, migranti, děti z většinové společnosti či ze sociálně znevýhodněných lokalit. Všichni v jedné školní třídě. To je inkluze.

Bohaté zkušenosti s ní má například ZŠ Neštěmická v Ústí nad Labem. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami tam probíhá již několik let.

Podle ředitelky Marie Čápové se novela o inkluzi odrazila ve financování ze strany Ústeckého kraje. Škola získává peníze přímo na konkrétní děti se speciálními potřebami, na pomůcky, ale i na asistenty. „Momentálně máme 16 asistentů pedagoga. Díky novele jsme mohli přijmout i asistenty pedagoga k žákům s těžkým zrakovým postižením a sluchovým postižením. Je to velká pomoc," sdělila Čápová, která si spolupráci s univerzitou v otázce inkluze pochvaluje.

„Příští týden otevíráme nový projekt zaměřený na volnočasové aktivity k rozvoji gramotnosti, který opět zvýší kvalitu inkluzivního vzdělávání na naší škole," dodala Čápová.

Pochvala od ministryně

Školu během své návštěvy pochválila i ministryně školství Kateřina Valachová. „Bylo vidět, že jsou tady učitelé a děti parťáci. Je úplně jedno, jaké speciální potřeby dítě má, důležité je, že se tady všechny děti učí s radostí," upozornila.

Právě ZŠ Neštěmická je velkým partnerem Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem v inkluzivních projektech. Na svých vlastních iniciativách pracuje už dávno. Není divu, vždyť samotný kampus je například se sociálně vyloučenými lokalitami přímo v kontaktu.

Škola pro všechny

Jak říká děkan Pedagogické fakulty (PF) Pavel Doulík, univerzita momentálně pracuje na projektu Škola pro všechny. „Navazuje na projekt Cesta k inkluzi, kdy se tým tvořený zejména pracovníky PF zabýval podporou vytvoření proinkluzivního prostředí. Souvisí to totiž i s novou školskou legislativou, kdy se zrušila velmi diskutovaná příloha pro žáky s lehkým mentálním postižením, což znamená jejich inkluzi do běžných škol. Jde o aktivity, které měly proinkluzivitu zvyšovat. Reálný odpor škol je totiž velký. Mluvili jsme nespočetněkrát s řediteli a někteří z nich by se doslova upalovali na protest proti inkluzi," uvádí Doulík.

Nový projekt má připravit školy na to, aby věděly, co inkluze je, ale aby uměly kupříkladu vytvořit strategické plány. „Součástí jsou i metodické materiály, v tištěné či elektronické podobě," dodává Doulík.

Sám Doulík, který předsedá expertnímu tým ministerstva školství pro společné vzdělávání, si myslí, že doba i společenské nastavení inkluzi odpovídají, otázkou prý však zůstává, zda jde o prospěšnou věc.

Je třeba osvěta

„Mrzí mě, že se stále zaměřujeme pouze na jednu část žákovského spektra, ale to že žák se specifickými vzdělávacími potřebami je i žák talentovaný a nadaný, to se velmi málo řeší a talenti nám unikají. Zda to bude z hlediska efektu pozitivní, a pro koho to bude pozitivní, to ukáže až budoucnost," dodává Doulík.

V celé věci je potřebná osvěta. „Hlavně i pro rodiče, protože pro ně inkluze znamená: s mým dítětem bude chodit do školy někdo, kdo ho bude brzdit ve vývoji. A takhle to není a je důležité to ozřejmit a ukázat," říká děkan Doulík.

ANKETA: Osvědčilo se podle vás společné vzdělání dětí zdravých a handicapovaných?

Marian PáleníkMarian Páleník
Ústí nad Labem, 53 let
Myslím si, že je to správná myšlenka, protože není správné, aby se hendikepované děti vydělovaly ze společnosti. Ty zdravé také uvidí, že život není peříčko. Zároveň si uvědomí, že hendikepované děti jsou úplně normální. Zdravé děti to ani jinak nezjistí, dokud s nimi nebudou sedět společně v jedné třídě.

Josef ŠvecJosef Švec
Most
Výsledky inkluze v podobě, kterou v současné době prosazuje MŠMT, asi zatím nelze hodnotit. Domnívám se však, že nepřinese jen pozitivní výsledky. Chápu ji jako vhodnou a účinnou cestu pro tělesně postižené žáky, u ostatních skupin může být problematická. Dle mého názoru bude ve výuce díky různým rušivým vlivům v mnoha třídách docházet k snížení objemu odučené látky a ke snižování průměrné úrovně znalostí žáků. Celkově na tuto situaci mohou doplatit jak nadaní žáci, tak právě ti handicapovaní, protože se jim nedostane individuální péče, kterou by mohli dostávat ve speciálních zařízeních. A to raději nehodnotím to, jak se tímto krokem ztěžuje už dost náročná práce učitelů.

Zdeněk Srp

Zdeněk Srp
Žatec, 51 let
Nevidím zatím změnu. U nás již dlouho probíhá a nemáme s tím větší problémy. Záleží na druhu a hloubce postižení žáka. Pokud je v rozumné míře, což se musí posoudit individuálně, je možné žáka začlenit do kolektivu. Pokud jsou obtíže většího rázu a těžce zvladatelné, je lepší doporučit zákonným zástupcům specializované pracoviště.

Autor: Kristián Šujan

Nahravá se anketa
16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4 15

Umělé klouby podraží. Zkušebny propadly v auditech

Představitel Tondy Blaníka herec Marek Daniel.
2 9

Vláda chystá seznam lobbistů. Měli by přímý přístup k politikům

První medaile je doma. Samková sípala: O hlas jsem přišla při fandění

/ROZHOVOR/ První medailistka z her v Pchjong- čchangu je doma. Eva Samková byla po příletu do Prahy jako vždy usměvavá, ale nedalo se přeslechnout, že sotva mluví.

Jedna rolba vládne všem a po krk ve vodě v minus pěti: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 21. února 2018.

Rodiče je považují za neškodné skauty, říká v Berlinale Jan Gebert

/ROZHOVOR/ Národní domobrana. Tak si říkají "hrdinové" dokumentu Jana Geberta Až přijde válka. Chtějí spasit národ a vlast a v tyto dny pochodují plátnem Berlinale. O novém filmu si Deník povídal s jeho režisérem Janem Gebertem.

Bronzová Erbanová slavila bronz. Točila pivo a dávala rozhovory

/FOTOGALERIE/ V Českém domě v olympijském Pchjongčchangu bylo v úterý večer pořádně živo. Rychlobruslařka Karolína Erbanová slavila svou první olympijskou medaili, kterou vyhrála ve sprintu na 500 metrů. A že byla bronzová? Pro Karolínu měla i tak cenu zlata.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT