Radnice v Jiříkově se již dlouhé měsíce nemůže dohodnout s novým majitelem svého domova seniorů na nájemném. Řád redemptoristů, který domov a celý areál získal v rámci církevních restitucí, měl totiž požadovat měsíčně několikanásobek toho, co bylo město ochotno zaplatit.

Stát převedl jiříkovský domov pro seniory ve Filipově na řád redemptoristů loni. Od té doby s ním město jedná o nové nájemní smlouvě. Do převodu totiž fungoval domov pro seniory na základě zápůjčky od státu. O problémech filipovského domova pro seniory jako první informoval Český rozhlas.

„Původně řád požadoval nájemné 200 tisíc korun měsíčně, což je pro nás nepřijatelné. Později své požadavky snížil na 120 tisíc korun. Ale ani takovou částku jsme nebyli ochotni platit," říká jiříkovský starosta Michal Maják.

Město je přitom ochotno dát jen poloviční částku.

„Nabídli jsme, že měsíčně budeme platit nájemné 60 tisíc korun a dalších třicet přidáme do fondu oprav. Domov je totiž v dezolátním stavu a potřebuje značné opravy," nastiňuje představy Jiříkova jeho starosta.

Podle jeho slov jsou potřeba opravit například rozvody elektřiny nebo odpady. Město totiž do celého areálu příliš neinvestovalo, vzhledem k tomu, že nebyl v jeho majetku. Staralo se tak pouze o základní údržbu.

V současné době město přispívá na chod domova 600 tisíci korun ročně. Případné nájemné tak náklady několikanásobně zvýší.
Člen vyjednávacího týmu 
za redemptoristy nechce konkrétní částky potvrdit.

„Pan starosta od nás žádné konkrétní částky nedostal. Více to v tuto chvíli nechci komentovat, v nejbližších dnech k této věci vydáme tiskovou zprávu," řekl Děčínskému deníku Jan Traxler.

Domov seniorů, ve kterém je přibližně stovka klientů 
a sedm desítek zaměstnanců, by měl fungovat i nadále. Řád se totiž zavázal k tomu, že v budově zachová sociální služby dalších nejméně deset let.

Třípodlažní budova domova je spojena s poutní bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Byla založena již 
v roce 1884 a jako klášterní zařízení sloužila k ubytování duchovních.

Redemptoristé byli v klášteře a přilehlých budovách až do roku 1950, kdy byla jejich činnost rozhodnutím státních orgánů ukončena. Od roku 1953 sloužil objekt jako kasárna, vojáci jej opustili až na začátku druhé poloviny 60. let 
20. století.

V roce 1971 byla stavba adaptována a přizpůsobena sociálním účelům. Vznikl tak domov důchodců, dnes s názvem Domov „Srdce v dlaních".

Pod střechou domova se nachází velký kulturní sál, knihovna, v přízemí pak obchůdek se smíšeným zbožím pro obyvatele zařízení.