Zachrání se tak stovky žab a čolků, kteří po oteplení vylézají z úkrytu v zimovištích a pudově se vydávají na cestu k vodním nádržím a mokřadům, kde zplodí své potomstvo. Tam, kde zábrany nejsou a silnice vede poblíž potoků a mokřin, je třeba, aby řidiči zpomalili a žábám dali přednost.

V programu péče o ochranu živočichů se o obojživelníky stará Agentura ochrany a krajiny, která v Ústeckém kraji spolupracuje s občanským sdružením Bufo, které využívá ke svým pracím dobrovolníky. Ti hned po zimě instalují na nejkritičtějších místech zábrany s vyhloubenými otvory, do kterých se umístí záchytné kbelíky. Dva takové úseky jsou u silnice od Levína k Úštěku. Před týdnem po oteplení sem začal z Ústí nad Labem jezdit i dvakrát denně dobrovolník Vladimír Čeřovský. Čtvrteční polední sběr obojživelníků na zhruba půlkilometrovém úseku pod Habřinou hodnotil jako průměrný.

Na zhruba patnácti úsecích v Ústeckém kraji vyrostly po zimě u silnic záchytná místa pro putující obojživelníky.

„Dnes jsem pod Habřinou napočítal 217 ropuch, devět skokanů hnědých a jednoho čolka obecného. Žáby putují hlavně večer a pokud prší a je tepleji, je jejich tah intenzivnější. Nad Levínem bývá v tuto dobu výskyt mnohem vyšší. Obojživelníci musejí překonat k rybníku Chmelař poměrně dlouhou cestu od Červeného potoka. V cestě mají zorané pole, oplocený areál s elektrovoltaickou elektrárnou a poměrně frekventovanou silnici. Celkem je to několik set metrů. Já jim polovičku trasy zkrátím a zajistím nebývalý komfort. Po odchycení je odvezu autem až k rybníku. Na některých místech musejí žáby ke svému rozmnožišti překonat dva i tři kilometry," vysvětluje Vladimír Čeřovský.

Letos se stará o osm lokalit, což je okruh o délce zhruba 120 kilometrů. Občanské sdružení Bufo pečuje o přesun obojživelníků nejen v Českém středohoří, ale i v Podkrušnohoří a na Děčínsku. Mimo to provádí různé managementové práce, jako je sekání trávy, úpravy mokřadů, a podílí se na přírodovědných průzkumech převážně pro Agenturu ochrany přírody a krajiny.