Tento druh však není jedinou chloubou jeho chovu. Dalším je i mediálně známá krajta tmavá albín, kterou zpěvačka Eva Pilarová považuje za svého opravdového miláčka, nebo jejíž mohutné tělo měla kolem krku snowboardistka Eva Samková při vyhlašování ankety Král bílé stopy.

Počátky nevídané záliby sahají u Zbyňka Zemana až do osmdesátých let minulého století, kdy ho inspiroval přední herpetolog Petr Voženílek. „Bydlel kousek ode mě. Začal jsem s ním chovat především jedovaté hady. Našima rukama prošli chřestýši, kobry, ale i různé druhy zmijí, o nichž jsme psali i studii," vzpomíná Zeman.

Po dlouhodobé práci s jedovatými hady se začal více zajímat o škrtiče. „Jak člověk stárne, je opatrnější. Proto nyní chovám škrtiče, kteří nejsou tak nebezpeční jako některé druhy jedovatých hadů," potvrzuje nadšený chovatel.

Pár hroznýšů královských, který zdobí jeho sbírku už několik let, mu minulý měsíc přichystal překvapení. „Vracel jsem se z náročného natáčení pořadu s Ivanou Andrlovou a těšil jsem se na klid a pohodu domova. V teráriu jsem ale najednou uviděl hromadu slizu a v ní dvacet šest mláďat. Hned jsem měl co dělat," popisuje Zeman.

Potomci hroznýšů královských už svlékli svou původní kůži, čímž dali jejich majiteli znamení, že už nastal čas krmení. „Krmím je malými myškami jednou týdně. Od narození je beru pravidelně do ruky, aby si na lidské dotyky co nejdříve zvykli. Stejně jako ostatní hady je chovám v samostatném teráriu, které vystýlám novinami. Je to lepší z hlediska hygieny. Novinový papír lze jednoduše vyměnit za nový," vysvětluje Zeman.

Hadi prý celkově nevyžadují moc velkou péči. „Jen jim vždy musím zajistit dostatek tepla, vlhka a potravy. Krmení je v ohledu náročnosti asi na prvním místě. Jeden velký had, jako je například hroznýš královský, sní totiž dvě až tři morčata za měsíc. Dále musím zajistit jen důkladné umytí rukou poté, co se dotknu jednoho z hadů a následně chci manipulovat s druhým. Každý druh vypouští své určité pižmo, které je pro ostatní velmi lákavé," upozorňuje dlouholetý znalec hadů.

I když Zbyněk Zeman tvrdí, že jeho hadí schovanci nejsou silně nebezpeční, v minulosti mu předvedli nejeden útok. „Všichni hadi, co mám ve sbírce, mě alespoň jednou napadli. Musím ale přiznat, že devadesát devět procent těchto útoků přišlo po nepříjemném vyrušení v jejich teritoriu. Vždy se jednalo pouze o kousnutí, které skoro ani nebolí. Když jsem ale choval jedovaté hady, byl jsem jedenadvacetkrát uštknut, a to zmijí obecnou nebo růžkatou," odtajňuje milovník vzácných plazů.

Největší náklonnost pociťuje chovatel z Třebívlic k větším druhům hadů. „Podle mě jsou ti větší hodnější a vznešenější. Zejména hroznýšovití hadi se mi velice líbí. Chov malých hadů je pro mě ale také důležitý. Mohu je ukázat z blízka dětem, kteří si je mohou vzít do rukou a poznat, že nejsou slizcí, jak se povídá. Tím jim alespoň vyvrátím nesmyslné mýty o jejich hrozivém slizkém povrchu," sděluje Zeman.

Rodina Zbyňka Zemana sice nesdílí jeho zřetelné nadšení týkající se života a chovu hadů, ale v zálibě ho plně podporuje. „Děti ani vnoučata hady doma nemají, ale vyrůstali s nimi, pozorovali je a vybudovali si o nich důležité povědomí i respekt. Člověk si totiž nikdy nesmí v okolí hadů říct, že o nic nejde. Vždy k nim musí mít úctu. Když se s nimi totiž zachází slušně tak, jak má, nemají důvod nikomu ublížit," končí své vyprávění třebívlický chovatel unikátních škrtičů.

Nicole Krinková