Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO, VIDEO: Pamětníci vzdali hold obětem bombardování

Ústí nad Labem – Tragický duben 1945 v Ústí nad Labem nově připomínají tři pamětní desky se jmény padlých. Už 70 let na něj odkazuje i vychýlená věž kostela Nanebevzetí Panny Marie.

18.4.2015 2
SDÍLEJ:

Pamětníci vzdali hold obětem bombardování.Foto: DENÍK/Karel Pech

Ohlušující výbuchy, kvílení sirén, zmatek a prchající lidé, kteří zoufale křičí o pomoc. To před 70 lety prožívalo Ústí nad Labem. Právě 17. a 19. dubna centrum města zasypaly bomby ze spojeneckých letadel. Více o tragických událostech dubně 1945 v Ústí čtěte zde: Dva nálety navždy změnily tvář středu města

Záchrance si vzala za muže

Marta Zárubová, které tehdy bylo pouhých 16 let, jim unikla jen náhodou.

„I když všichni spěchali do krytu, já jsem běžela na vyhlídku nad ním, odkud se daly pozorovat letadla. Jeden mládenec mě ale cestou chytl za ruku a řekl mi, ať tam nechodím a schovám se do bunkru," popsala pamětnice Marta Zárubová.

Na kopci tehdy bomby zabily 140 lidí. Mladíka, který jí zachránil život, si Marta Zárubová později vzala za muže.

Všechna jména neznáme

Výročí ničivých náletů si pietou a odhalením vůbec první pamětní desky se jmény obětí v pátek připomnělo ústecké Muzeum civilní obrany. Právě to před 70 lety sloužilo jako protiletecký kryt.

„Byť za tu dobu ve městě vznikla řada pomníků, ani jeden se takto jmenovitě nevěnoval památce obětí. Nechtěl jsem, aby se na ně zapomnělo," vysvětlil René Růžička, kurátor Muzea civilní obrany v Ústí nad Labem.

Tři pamětní desky, každá metr široká a jeden a půl metru vysoká, visí na vchodu do krytu. Je na nich vyryto 409 jmen padlých, které se z 512 mrtvých podařilo identifikovat. Kromě Čechů mezi nimi jsou i Němci, sovětští váleční zajatci, Francouzi, Italové, Litevci, Lotyši a Slováci.

Nejstaršími oběťmi byli 87letí starci, nejmladší sotva měsíční dítě.

Vedle desítky pamětníků se pietního aktu zúčastnil i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, ústecký primátor Josef Zikmund a zástupci velvyslanectví Německa, USA a Ruska. „Je smutné, že uctíváme památku těch, kteří za nic nemohli, byli pouhými oběťmi a nedožili se ani konce války, na který se už určitě těšili," řekl hejtman Bubeníček.

Pamětní desce požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. „Ti, kteří zahynuli, nebyli vojáci ani bojovníci, ale obyčejní lidé. Každý z nich měl rodinu a přátele. Zemřeli kvůli zlé myšlence, všechny takové je třeba okamžitě zastavit," pronesl Jan Baxant.

Nálety zpustošily centrum Ústí

Bombardování začalo 17. dubna 1945 dvě hodiny po poledni. Během 17 minut proměnily bombardovací svazy 15. americké letecké armády centrum města v hromadu trosek. Lidé, kteří nedoběhli do krytu, zemřeli.

„Nebyl ještě dostavěný. Kdyby to bouchlo u vchodu, kdo ví, co by se s námi stalo. Když ale bylo po všem, museli jsme jít hasit továrnu," vzpomněl 94letý pamětník Karel Frank.

Další nálet o dva dny později byl delší a ničivější. Na město zaútočilo 54 letadel, které svrhly 300 tun bomb. „Po zničení Drážďan bylo Ústí nejvýznamnějším dopravním uzlem v regionu. Bombardéry přesně zasahovaly cíl, bomby ale dopadaly i do obytných částí města a drasticky je poškodily," popsal historik Martin Krsek.

Nálety zlikvidovaly přes pět set domů, necelou tisícovku poškodily. Vedle Plzně se Ústí stalo nejvíc válkou poškozeným městem v Československu.

Připomínku náletů mají Ústečané i lidé, kteří do města zavítají, dodnes přímo před očima. Letecké pumy tehdy vážně poškodily kostel Nanebevzetí Panny Marie.

„Jeho věž, která měří 60 metrů, se vychýlila od své kolmice o dva metry, a celá praskla. Obyvatelé tehdy mysleli, že spadne. Teprve po několika týdnech začaly zajišťovací práce," přiblížil Krsek. Ústeckou raritu dnes obdivují stovky turistů.

Autor: Iveta Piknová

18.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman a jeho ruský protějšek Vladimir Putin
4

Článek o ruské invazi napsal šílenec s vylízaným mozkem, uvedl Zeman

Jana Nečasová
AKTUALIZUJEME
1 8

Vinna. Nečasová zneužívala Vojenské zpravodajství

SLEDUJEME ON-LINE

Debata Deníku: Krnáčová bere za úspěch otevření Blanky. Nové tratě v nedohlednu

Doprava v Praze, kompetence magistrátu a městských částí a celkové plnění programu pražské koalice. To vše a další problémy, které trápí Pražany, Deník právě řeší v diskuzi s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou. Debatu sledujeme online.

DOTYK.CZ

Před 42 lety ve Španělsku padla diktatura, svobodu zaštítil král

Španělsku neomezeně velel od roku 1939, nyní, ve večerním čase 20. listopadu 1975 umírá. Francisco Franco je klidný. Pečlivě, dlouhých šest let předával moc monarchovi Juanu Carlosovi I. Franco věřil, že král půjde v jeho šlépějích, že Španělsko bude nadále katolickou diktaturou. Franco, pohřbený v posvátném Údolí padlých, se bude muset obracet v hrobě.

Už milion Čechů používá v televizi „červené tlačítko“

Nestihli jste poslední díl oblíbeného seriálu? Nevadí, prostě si ho v televizoru pustíte ze záznamu. Mezi Čechy je čím dál populárnější sledovat televizní programy nikoliv v reálném čase, ale až zpětně. 

Romové jen kradli, Ukrajinci při tom i vraždili: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 20. a 21. listopadu 2017.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT