Nejnižší volební účast na Ústecku měli ve Velkém Chvojně, kde k volbám přišlo pouze dvě stě lidí a účast byla pouhých 34,78 procent. Václav Svoboda, starosta obce, si myslí, že krajská samospráva je občanům vzdálenější než obecní.

„Strany a kandidáti do krajských voleb zřejmě voliče na venkově dostatečně svým programem neosloví. Vliv na volební účast má i určité znechucení z toho, co se v politice děje. Projevuje se určitá míra rezignace na možnost něco svým hlasem změnit a nedůvěra vůči politikům," uvedl starosta Svoboda.

Stejného názoru je i obyvatelka Velkého Chvojna Marta Kunovjaková.

„Krajská politika lidem na vesnici nepřináší nic dobrého. Práce není a doprava je špatná. Kdo nemá auto, je odepsaný. Já třeba jsem ráda, že mě zaměstnal alespoň místní úřad," řekla Kunovjaková.

Velké Chvojno - Marta Kunovjaková

Městem na Ústecku s nejnižší volební účastí do krajských voleb před čtyřmi roky byly i Trmice. Z platných dvou tisíc sto sedmdesáti sedmi voličů přišlo k volebním urnám pouze osm set pět, tedy necelých 37 procent.

Starostka města Jana Oubrechtová uvedla, že za to možná může malá propagace ze strany kandidujících politických stran, hnutí či politických uskupení.

„Neznám důvody, proč ten či onen občan našeho města před čtyřmi roky nepřišel ke krajským volbám. Na to byste se museli zeptat přímo jich," odpověděla.

Jednou z oslovených obyvatelek Trmic byla Naďa Šebková. „Já osobně jsem u voleb byla, ale lidé nechodí k volbám asi proto, že nevidí žádný výsledek. Ať je tam Petr nebo Pavel, je to pořád stejné," dodala Šebková.