Ještě do poloviny září bylo možné dojít doprostřed řeky suchou nohou. V Děčíně z vody vystupoval takzvaný hladový kámen. K průzkumu dna využili sucho i někteří obyvatelé měst na Labi. „Šli jsme se podívat na zvláštní kruhový kámen, jehož fotografii nám do muzea poslal jeden Ústečan, který ho objevil uprostřed koryta mezi železničním a Benešovým mostem. Na místě jsme zjistili, že jde o polotovar mlýnského kamene," popsal jeden z objevů archeolog muzea Luboš Rypka.

Kámen archeologové vyzvedli a podrobí ho zkoumání. „Do Labe se mohly dostat polotovary mlýnských kamenů při transportu zboží, ale nepovedené kusy se používaly i jako závaží říčních lodí či vhodný kámen do základů mostů," doplnil archeolog.

Průzkum koryta přinesl i další z hlediska dokumentace historie zajímavé nálezy, zejména několik pozůstatků říčních plavidel. V kamenitém dnu se povalovala i část pánve, zřejmě lidské. „Mohla by být z vyplaveného hrobu z nějakého historického pohřebiště na břehu řeky, ale spíš vypadá na mladší dobu, třeba oběť druhé světové války," uvedl Rypka. Průzkum obohatil také sbírky geologické, a to o čedičový blok omletý a vyhlazený tisíciletími pobytu v řece do pitoreskního tvaru.

Část nově vylovených předmětů se stala součástí výstavy ke 175. výročí paroplavby v Čechách. Prohlédnout si ji mohou zájemci do konce roku.