Hrozilo zhroucení

Výstava v přízemí budovy mapuje krizový vývoj finančnictví, který vedl ke státnímu bankrotu rakouského mocnářství roku 1811. „Tehdy vznikla obrovská hyperinflace a hrozilo, že se mocnářství zcela zhroutí. Císař ho zachránil tím, že provdal za Napoleona dceru, Marii Luisu Habsbursko-Lotrinskou," popisoval muzejník Václav Houfek.

Kromě toho mu odstoupil další území, třeba Istrii a Dalmácii. Za to francouzská banka sanovala rakouský bankrot. Do roku 1813 pak byl rakouský císař Napoleonovým spojencem. Vlastně jen po tu dobu, než za francouzské peníze vybudoval proti Francii novou armádu.

Moc bankocetlí

Podle historika Houfka, cestu k rakouskému bankrotu nevydláždil cestu jen konflikt s Francií a s tím spojený růst výdajů, či nedostatek drahého kovu. Také nezodpovědnost, s níž stát vydával velké množství papírových platidel, takzvaných bankocetlí.

Právě těch se výstava týká. Kromě papírových platidel uvidí návštěvníci i základní řadu starých dobrých mincí vlády císaře Františka, která trvala celých 43 let. Dozvědí se také, jaké zvolili císař František a jeho finanční poradce hrabě Johann Philipp Stadion řešení, aby vzniku podobné situace v budoucnu zabránili.

No a co je to šajn? Podle kurátorky výstavy Jany Hubkové to jsou papírové peníze vydané roku 1811 právě při rakouském bankrotu a vyměňované jako výplatní poukázky za znehodnocené bankovky.

„Jsou to vlastně zálohy na příjmy, které stát měl vybrat na daních, takové vyrovnávací opatření," popsala to.

„Máme tu papírová platidla z dob Marie Terezie, cenná je sada stříbrných mincí, od čtvrtkrejcaru po křížový tolar, ale také oběžníky, které oznamovaly založení Rakouské privilegované banky, která měla vydávání emisí bankovek hlídat," uzavřela historička Hubková.

Výstava Starosti císaře Františka aneb cesta ke státnímu bankrotu a zase zpátky bude trvat celé prázdniny, až do konce srpna.