„Obyvatelé Ústeckého kraje dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Most toto kvótu vyčerpala už během července, stanice Děčín, Ústí nad Labem, Krupka a Lom pak během prosince," uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená WHO pro ochranu lidského zdraví byla překračována o 50% i více."

Prášilo se o dvanáct dní více

Údaje potvrzuje i Ekologické centrum Most, které sleduje kvalitu ovzduší v regionu. „Ke dni 30. prosince 2013 dosáhl počet překročení denního imisního limitu pro znečisťující látku PM10 na stanici Most ČHMÚ hodnoty 47, Chomutov 24 a Lom ČHMÚ 38 (povolený počet překročení dle zákona je 35x za rok nad 50 mikrogramů na metr krychlový). Jedná se o neverifikované údaje," připomněla Martina Černá z ekocentra.

Prach v ovzduší přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Onemocní plíce, srdce i cévy

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Částečky o průměru do 2,5 mikrometrů (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí," varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu sice v regionu v minulých letech nepřekračovala hranici zákonného limitu, ale přesto představovala hrozbu pro zdraví lidí, neboť dosahovala hodnot i dvojnásobně vyšších než činí doporučení odborníků WHO pro ochranu lidského zdraví."

„V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o 2 až 3 roky kratší. Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických," uvedl MUDr. Miroslav Šuta.