Dohromady se jedná o tisíce lidí s fiktivním trvalým pobytem. Obcím ale takoví obyvatelé přinášejí zpravidla jen problémy, navíc kvůli fiktivním trvalým pobytům přicházejí obce a města i o nemalé peníze.

Lidé v exekuci 
i podnikatel

„U nás v Jiříkově jsme se již přehoupli přes stovku lidí hlášených k trvalému pobytu na městském úřadu," říká starosta téměř čtyřtisícového Jiříkova na Šluknovsku Michal Maják.

Nejčastěji se k pobytu na radnici dostanou lidé, kteří mají nějaké finanční problémy, mnohdy končící exekucí. Případně se jedná o bezdomovce. Ale například v Jiříkově má trvalý pobyt nahlášený i jeden podnikatel.

„Často žádáme o zrušení údaje o trvalém pobytu u lidí, kteří bydleli v městských bytech, odstěhovali se, ale trvalé bydliště se již nezměnilo. Mohlo by se pak stát, že u nich zazvoní exekutor a začne jim zabavovat věci," vysvětluje Michal Maják.

Na úřadech leží kila dopisů a oznámení

Problémy dělá úřadům, na nichž jsou lidé přihlášeni, také příchozí pošta. Ročně se jedná o stovky dopisů.

„Za rok se nám tu nashromáždí přibližně 500 dopisů, k tomu zhruba tisícovka oznámení o uložení zásilky. Čas od času dorazí dokonce i balíky," říká krásnolipský starosta Jan Kolář. V Krásné Lípě je na městském úřadě přihlášeno 174 lidí.Pro města přitom podobné dopisy přinášejí poměrně velkou administrativní zátěž. Každý takový dopis nebo oznámení musejí zaevidovat a na rok na úřadě uložit. Teprve poté je možné dopisy skartovat.

Obce přicházejí 
o peníze

Kromě problémů přináší fiktivní trvalé problémy obcím
i finanční ztrátu.

„Vadí mi, že lidé přihlášení na radnici nemusí platit poplatky za odpad. Přitom jej samozřejmě produkují," postěžoval si na jeden z negativních finančních dopadů na obecní rozpočet starosta Jiříkova Michal Maják.

Kromě peněz za odpady takoví lidé neplatí většinou ani další poplatky spojené s trvalým pobytem, jako je například poplatek za psa.

Mnohdy totiž žijí v jiném městě nebo obci, než ve které jsou k trvalému pobytu přihlášení. A právě obec, ve které ve skutečnosti žijí, na současném stavu tratí při přerozdělování daní. Podíl na vybraných daních, který od státu putuje obcím, je kromě jiného závislý také na počtu obyvatel.

K volbám příliš často nechodí

Lidé hlášení na radnicích ale mají vliv například i na volební účast v konkrétních okrscích. Především ve velkých městech jsou okrsky, pod které spadá i budova městského úřadu, výrazně větší. Ale k volbám příliš lidí nechodí.

V Děčíně, kde je na magistrátu k trvalému pobytu hlášeno přibližně 1400 lidí, se to tradičně týká okrsku číslo 18, pod který spadá hlavní budova magistrátu. Volit by zde mělo více než 2200 lidí, tedy dvakrát tolik, než kolik je v běžných okrscích.
K posledním komunálním volbám jich přišlo loni na podzim jen 283, tedy 12,85 procenta ze všech voličů. 
V celém městě se přitom volební účast pohybovala na dvou a půl násobku v porovnání s tímto okrskem a vystoupala nad třicet procent.